Zákon o politických neziskovkách je amatérský paskvil. Zahraničí se nemáme bát – jsme jeho součástí, říká lidskoprávní aktivista Blaževič

„Když to srovnávám jako někdo, kdo pochází z Balkánu, kde je sebevědomí až nebezpečně příliš, tak v české společnost je z historických a jiných důvodů nedostatek sebevědomí. Právě proto byl důležitý odkaz Václava Havla a působení organizací jako Člověk v tísni a mnoha dalších,“ podotýká Blaževič.

Čtěte také

Neziskovky kazí populismus, bojují s korupcí a jsou transparentní. To bývá problém, míní Basch

Během svého působení v neziskovém sektoru sledoval postupný rozvoj občanské společnosti i budování povědomí o lidskoprávní problematice. Nyní ze stejné pozice varuje před zneužíváním politické moci a rozvracením demokratických principů, které se v poslední době projevovalo zejména verbálními útoky na neziskové organizace a přípravou tzv. zákona o zahraničních vazbách.

„Je to nebezpečný amatérský paskvil, který v podstatě neměl šanci projít. Částečně se ptám, jestli to nebyl pokusný balónek, který měl otestovat náladu veřejnosti,“ uvažuje. „Něco podobného udělali v Gruzii. Je to součást portfolia, že na začátku přijdete s něčím, čím vyčerpáte veřejnost, potom to dočasně stáhnete a potom přijdete s něčím jiným. Neříkám, že se to děje, ale připomíná mi to.“

Signál naštvaným lidem

Zákon navrhuje zřízení veřejné databáze organizací a jejich dotací, podle opozice i Blaževiče tím ale dojde ke znevýhodnění a omezení neziskového sektoru a sekundárně i rozkolísání celé občanské společnosti.

Čtěte také

Jen chceme mít přehled, hájí Vondráček registraci „neziskovek“. Dvořák: Má to umlčet společnost

„Hlavní problém vidím v tom, že stát posílá signál české společnosti, že zahraničí je něco, čeho se máme bát. Ale my žijeme ve svobodné společnosti a jsme součást zahraničí. Dnes nemůžete podnikat, dělat vědu a kulturu nebo být aktivním úspěšným občanem, pokud nemáte vztah se zahraničím,“ upozorňuje Blaževič a dodává, že například evropské financování je dnes nedílnou součástí naší ekonomické reality.

Stigmatizace a omezování fungování neziskových organizací naopak patří mezi praktiky, kterými proruské strany a vůdci tlumí činnost občanských společností a zavdávají podněty ke korupci a omezování svobod.

Vláda tím také vytváří povědomí o aktuálně uznávaných hodnotách dovnitř společnosti, čímž může měnit společenské klima i otevřenost Čechů a Češek vůči vybraným tématům nebo skupinám obyvatel.

Čtěte také

Kritikům „politických neziskovek“ nejde o realitu, ale o nálepky. Racionální rozhovor s nimi bude těžký, říká Šimon Pánek

„Někdy politická reprezentace začne posílat signál naštvaným lidem, že jsou problém cizinci nebo Romové nebo kdokoliv jiný. Tím začne spouštět začarovaný špatný kruh, který nikdy nedopadl dobře,“ varuje Blaževič. „Je proto nesmírně důležité hledat společenský dialog a neprohlubovat propast mezi různými skupinami lidí v české společnosti.“

Důležitý domácí úkol

Podobnou atmosféru odporu už přitom předchozí politické reprezentace vytvořily v době vrcholící migrační krize. V současnosti naopak vidí narůstající tenzi mezi společenskými elitami a zbytkem obyvatelstva, kterému se nedaří tak dobře navzdory tomu, že dodržují společenskou smlouvu, v níž věřili.

Kulturní války totiž mohou vést k celospolečenské krizi, která může posílit extremistické tendence a radikální nálady ve společnosti, což by mělo velmi negativní dopady na naše životy.

Čtěte také

Kateřina Perknerová: Povinnost ozvat se, dokud je čas

„Jestli někdo začne útočit na občanskou společnost, nejenže útočí na demokratické principy a základní svobody, ale vnáší do české společnosti nesoudržnost a zbytečné konflikty, které nejsou v současných turbulentních časech potřebné,“ uzavírá Blaževič. „Tím, že jsem napojen na oblasti světa, kde se věci zvrtly velice špatným směrem, mě to dělá víc citlivým a ostražitým k tomu, co se děje v České republice, a už pár let kolegům v občanském sektoru říkám, že teď máme důležitější domácí úkol.“

Udržují Češi polistopadovou tradici zájmu o lidská práva u nás a ve světě? Jaké důsledky může přinést tzv. zákon o zahraničních vazbách? A jak by vypadal Blaževičův život a kariéra, kdyby nezačala válka v Jugoslávii? Poslechněte si celý rozhovor. Moderuje Petr Vizina.