Rébus, který nemá správné řešení: Indie v krizi kvůli Hormuzu

Výpadky v dodávkách ropy a zejména plynu odhalily velkou zranitelnost nejlidnatější země světa v energetické oblasti. Zaškrcení Hormuzské úžiny ukázalo, že indické zásoby a skladovací kapacity nejsou na podobné šoky připravené a nedostatek plynu se začal velmi rychle projevovat nejen v průmyslu, ale i v každodenním životě.

„Plyn je totiž věcí, která se dotýká prakticky každého obyvatele Indie. Indie na plynu především vaří, a to se týká úplně každého a každý den,“ vysvětluje indolog z Filozofické fakulty UK Zdeněk Štipl, proč jsou dodávky plynu pro Indii mimořádně citlivé. Zejména ve městech je vaření na plynu dodávaném v láhvích zcela dominantním způsobem přípravy jídla a narušení dodávek tak vedlo k okamžité panice.

Z indických měst přicházejí záběry nekonečných front u výdejen plynových láhví, které se stávají ohniskem nespokojenosti. A z obyčejné plynové láhve se stal symbol protestu proti vládě premiéra Naréndry Módího i symbol nedostupného luxusu

Jenže co s tím?

Americká a Izraelská válka proti Íránu ale zároveň odhalila i další problémy Indie, a sice na diplomatickém poli. Přestože Dillí aspiruje na postavení přinejmenším regionální mocnosti, svoje zásadní zájmy – jako je přístup k plynu – si pohlídat nedokázalo. Je to dané především velkým množstvím protichůdných požadavků, které musí vyvažovat.

S Íránem pojí Indii třeba společný projekt Severojižního tranzitního koridoru – velký plán na rozvoj infrastruktury, která by propojila Indii se zeměmi střední Asie, Afghánistánem nebo Ruskem a umožnila by jí obejít Pákistán.

Čtěte také

V zájmu Ameriky je bezpečný Hormuzský průliv. Problémy jsou kopnutí do čínské holeně, glosuje ekonom

V tom se ale vláda v Dillí dostala do rozporu se Spojenými státy, které v minulosti přiměly Indii třeba k tomu, aby přestala kupovat íránskou ropu. Indické investice do rozvoje íránského přístavu Čabahar, který se má stát klíčovým uzlem v plánovaném tranzitním koridoru, mají prozatím americkou výjimku – ta ale vyprší příští měsíc a je otázka, jestli za současného stavu budou Spojené státy ochotné ji prodloužit. Bez ní se Indie vystavuje riziku amerických sankcí, pokud by dál do rozvoje přístavu investovala.

Faktem zůstává, že Indie lavíruje a americký a izraelský útok na Írán ani formálně neodsoudila – a to jako jediná ze zakládajících zemí organizace BRICS, které momentálně předsedá a jejímž členem je od roku 2024 také Írán.

Arabské státy Perského zálivu zase Indie potřebuje jako zdroj dostupných fosilních paliv. Pokud Indie pokrývá přes 60 procent své spotřeby plynu z dovozu, tak 90 procent tohoto dovozu přichází právě z Perského zálivu. I když teď Indie hledá nové zdroje, je jasné, že vzhledem k zeměpisné poloze a dostupnější ceně zůstanou arabské země Zálivu klíčovým zdrojem fosilních paliv i do budoucna.

Zároveň nic nenasvědčuje tomu, že by se v budoucnu měla nějak zmenšovat početná indická menšina v zemích Zálivu. Tam momentálně pracuje přes 9 milionů Indů, kteří dohromady pokrývají asi 40 procent všech indických remitencí – tedy peněz, které lidé pracující v cizině posílají domů svým rodinám. Indie je přitom největším příjemcem remitencí na světě a ty dosahují asi 3,5 procenta indického HDP.

Izraelská bromance

Samostatnou kapitolou jsou pak vztahy mezi Indií a Izraelem, které jsou v posledních letech mimořádně přátelské. Indie je největším zahraničním zákazníkem izraelského obranného sektoru a obě země se na konci února dohodly na dalším prohloubení spolupráce v této i dalších oblastech. Důležité jsou ale i velmi vřelé osobní vztahy, které očividně panují mezi oběma premiéry

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přijal indického premiéra Naréndru Módího v Izraeli jen dva dny před spuštěním náletů na Írán, mluvil o něm jako o pevném zastánci a příteli Izraele i jako o svém osobním příteli. Po projevu v izraelském parlamentu se také Naréndra Módí stal historicky prvním laureátem čerstvě vytvořené Medaile Knesetu.

„Určitě v tom bude hrát velkou roli to, že premiér Módí bude obdivovat premiéra Netanjahua za to, jak se neštítí tvrdě zakročit proti nejrůznějším povstalcům z palestinských organizací odporu, případně teroristických organizací. Indie bere Izrael jako svou inspiraci, jako stát, který se dokázal popasovat s islámským terorismem,“ říká v aktuálním vydání pořadu Za obzorem indolog Jiří Krejčík z Metropolitní univerzity, který neváhá vztah obou premiéru označit za „bromanci“.

Írán ve čtvrtek 26. března zařadil Indii do svého výčtu přátelských zemí, jejichž lodě budou smět volně proplouvat Hormuzskou úžinou. I díky tomu se snad největší krizi v dodávkách plynu podaří v příštích týdnech postupně zvládnout. Současná situace je ale pro nelidnatější zemi světa velkým varováním ohledně energetické bezpečnosti i ohledně jejího postavení na mezinárodní scéně.

Detailně se tomu věnuje tento díl pořadu Za obzorem, kde jsou hosty indologové Zdeněk Štipl a Jiří Krejčík. Poslechněte si ho!