Honzák: Evropská společnost je jako přežraný lev. Bublina nadbytku praskne, až zmizí pocit bezpečí
„Evropská společnost žije v ekonomickém nadbytku, a proto zlenivěla jako přežraný lev, který nemusí lovit,“ je přesvědčený psychiatr Radkin Honzák, který v pondělí oslaví 87. narozeniny. „Tato společnost má všechno, co si zamane. Dneska je docela umění dostat se pod most, protože záchytné sítě a všechny podpory utvrzují společenství v tom, že se nic neděje a že si můžou žít na vlastním písku,“ tvrdí v Osobnosti Plus.
Spolu s konzumem přitom podle něj strádá duchovní stránka a skomírají velké ideály. To se prý projevuje i v nezájmu občanů o dění kolem sebe.
Čtěte také
„Cesta vpřed bude lemována kritičtějšími situacemi, než jsme měli dosud. Jak se celý svět potácí ve válkách, tak skončí tato bublina nadbytku,“ předpokládá. „Pak to bude o tom, jak se to bude vyvíjet dál – jestli to vezmou do ruky populisti, kteří chtějí vládu pevné ruky, aby konečně nastal pořádek, nebo jestli to lidi přivede k rozumu.“
Nespokojenost je podle něj patrná, ale zatím se projevuje pouze nárazově. Za její dosavadní vyvrcholení označuje Honzák demonstraci na letenské pláni minulý týden. Podle psychiatra ale chybí české opozici osobnosti, které by dokázaly oslovit významnější část společnosti.
„Spousta věcí se bude odvíjet od toho, jak bude pokračovat ekonomický a politický tlak, protože člověk hledá pocit bezpečí a jistoty. V této chvíli jsou to jenom osvícené hlavy, které říkají ‚chceš-li mír, připravuj válku‘. Většina společenství v Evropě ještě pocit bezpečí a jistoty má,“ domnívá se. „Takže proč bychom měli dávat peníze na zbrojení, když můžeme dávat peníze na to, aby bylo ve školkách víc plyšáků?“
Ochota hájit společnou myšlenku
Na falešném pocitu stability podle Honzáka selhává celá filosofie. Pokud se místo občanské společnosti podaří politikům vytvořit z voličů dav, budou selhávat i další pilíře současné demokracie.
Čtěte také
„Když ze společenství uděláte dav, tak se dá zblbnout a půjde i za nejpitomějšími,“ tvrdí a vysvětluje:
„Není to touha dostat se pod jho diktátora, ale lenošení. Protože býti aktivním občanem znamená určitou práci. Když chceme udržet demokracii, tak bychom měli mít občanskou společnost a ne partaje, které si budou dělat, co budou chtít, na základě toho, že dostanou hlasy lidí, kteří jim je odevzdají a řeknou: Teď to za nás udělejte.“
Aktivní by přitom podle něj měli být i mladí lidé. S politikou mohou začít na lokální úrovni nebo v mládežnických organizacích, které je přivedou k zájmu o okolí a snaze prospět svému okolí. Bez této shody a zájmu o širší kontext společnost podle Honzáka ohrožuje sama sebe.
Čtěte také
„Vezměte si první republiku, která vznikla jako neuvěřitelný slepenec československého národa, který nikdy neexistoval. Po pohraničních šarvátkách, krizích a 20 letech budování společného státu, když byla vyhlášena mobilizace, byli do 20 hodin všichni muži na place s flintou,“ uzavírá psychiatr a dodává:
„Tam byla společná myšlenka, kterou byli ochotni hájit. Tento národ zatím nemá zájem ani hájit sám sebe, natož nějaké abstraktnější ideje.“
Může být zvolen někdo jiný než populista? Prahne Západ po jednoduchých řešeních? A je potřeba vzdát se komfortu, abychom změnili fungování společnosti? Poslechněte si celý rozhovor. Ptá se Barbora Tachecí.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
