Budou útoky na novináře, opozici, uprchlíky. To už je posun v kvalitě demokracie, obává se Pánek

Premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš označil textové zprávy, ve kterých Macinka požadoval i jmenování Filipa Turka (Motoristé) ministrem, za nešťastně formulované. 

Čtěte také

Politolog: Macinka to chce dohrát do konce, Babišovi komplikuje život. Část viny nese i prezident

„Ta situace je zjevně těžká i pro ministra Macinku, který, aspoň to tak na mě vyznívá, by zoufale potřeboval, aby byl Filip Turek jmenován do ministerské funkce. Proto se k takovým zoufalým a ne moc chytrým krokům uchyluje, vysvětluje si Pánek ministrovo jednání. 

Politická kultura se podle něj ve většině Evropy i Spojených státech mění a posouvá „nešťastným směrem“. To, co bylo před pár desítkami let nemyslitelné, dnes politickým aktérům prochází nejen u ostatních politiků nebo koaličních partnerů, ale částečně i u veřejnosti. 

Čtěte také

Prezident je sněhová vločka, sesype se, tvrdí Rajchl. Žáček: Macinka ukázal, že Babiš vládu neřídí

Navzdory současným politickým kauzám ale připomíná, že stále žijeme v demokratické zemi. I poslední sněmovní volby tak byly svobodné a jejich výsledky je třeba respektovat.

„Nemyslím si, že je na místě revoluční účast v ulicích,“ soudí proto bývalý studentský vůdce. „Ale účast v ulicích ve smyslu vyjádření nesouhlasu, nebo třeba podpory Ukrajiny, podpory prezidenta a další, tak to na místě samozřejmě je.“

Babiš „spolutvůrce nálady“

Premiér Babiš je podle Pánka jednou z největších politických figur porevolučního Česka. Tím, jak mluví o stavu země nebo společnosti proto do jisté míry ovlivňuje i veřejnost.

„Andrej Babiš je zároveň spolutvůrcem a zároveň odrazem nálady části společnosti,“ shrnuje šéf největší humanitární organizace v zemi. 

Čtěte také

Na fašisty jsme byli zvyklí. Ale teď tu máme nacisty a těch je třeba se děsit, varuje Petr Pithart

Vnímá ale také zhoršující se způsob veřejné komunikace, který si vysvětluje postupnou polarizací evropské i americké společnosti.

„Řekl bych, že do toho vstoupí ještě hrubší jazyk, hrubší útoky. A to už je posun demokracie možná ne po technické stránce, ale posun v kvalitě života v demokracii,“ upozorňuje.

„Budou útoky na novináře, na opozici, útoky na intelektuály, pomáhající organizace, možná menšiny, uprchlíky… A to už je samozřejmě posun v kvalitě demokracie.“

Ve společnosti a nejistém světě navíc podle Pánka panuje mnohem větší nejistota ohledně budoucnosti. „V takové chvíli se vždy víc daří lidem, kteří věci zjednodušují a nabízejí jednoduché rady a řešení na extrémně složité situace,“ zdůrazňuje. 

Spokojené Česko? 

V Česku podle Pánka část lidí čelila pocitu, že nerozumí tématům předchozí vlády Petra Fialy (ODS) nebo že tehdejší vládní strany věci dostatečně nevysvětlují a „povyšují se“ nad běžného člověka. Právě nedostatečná komunikace problémů podle něj mohla přispět k dojmům, že stát nefunguje dobře. 

Čtěte také

Demokracie je řízený konflikt. Autokratizace hrozí, když politici využívají násilí, míní filozofka Koubová

„Přitom když se podíváme na průzkum pocitu spokojenosti a štěstí, tak je Česko mezi snad první dvanáctkou států na světě. To znamená, že většina z nás si myslí, že žije v podstatě spokojené, dokonce až šťastné životy,“ namítá. 

„Osobně si myslím, že bychom se nad tím měli zamyslet, že společnosti chybí pozitivní energie,“ uzavírá ředitel organizace Člověk v tísni. „Ve smyslu, vždyť nám to jde, dobře fungujeme, máme skvělé vědce, ekonomiku, kuráž…“

Ukazuje se soucit v dnešním světě strategickou nutností? Proč nakonec nepřevládne Donald Trump? A existuje ještě v politice morálka? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.