Tereza Zavadilová: Chaos z íránské války zmírní jaro
Nehledě na kritiku globalizace posledních let, válka v Íránu, započatá poslední únorový den, ukazuje v plné kráse, jak je globální svět propojený. Blokáda Hormuzského průlivu, narušení obchodních cest a reakce trhů budou mít dopady na rodinné rozpočty lidí ve velké části světa, Evropu a Česko nevyjímaje. Prvním hmatatelným dopadem je zdražení benzínu a nafty, ale tím to zdaleka neskončí.
Čtěte také
Dvacet procent světových dodávek plynu i ropy proudí Hormuzským průlivem. Jeden z největších exportérů plynu, Katar, musel kvůli útokům na infrastrukturu vyhlásit stav nouze kvůli zásahu vyšší moci na své dodávky. Také cena ropy prudce vzrostla, množí se předpovědi, že se může dostat až na dvojnásobek předválečné ceny.
Přinese válka stagflaci?
Některé vlivy budou mít delší trajektorii. Írán a oblast Perského zálivu jsou kromě ropy a plynu také klíčovými producenty hnojiv. Jejich nedostatek a vysoké ceny plynu nutného k výrobě nejspíše povedou ke zdražení potravin s odstupem několika měsíců. To vede k černým scénářům pro nejslabší země.
Státy jako Somálsko, Pákistán nebo Egypt, které jsou závislé na dovozu potravin a hnojiv z oblasti Zálivu, mohou čelit reálné hrozbě hladomoru a ekonomického kolapsu. Nejde jen o teritoriální nerovnost, obecně rodiny, které vydávají většinu příjmů za energie a základní potraviny, pocítí inflaci nejdrastičtěji.
Čtěte také
Kvůli růstu cen energií, což kromě domácností dopadne i na energeticky náročný průmysl, se čeká růst inflace. V Evropě ze dvou na tři procenta. Takže pokud se dosud čekalo, že centrální banky budou razantněji pokračovat se snižováním úrokových sazeb, s touto vizí se může svět rozloučit.
Sazby, stejně jako inflace, půjdou spíše nahoru, což bude škodit ekonomickému růstu. Válka v Íránu tak může přinést obávanou stagflaci, tedy ekonomickou stagnaci s inflací.
Naděje uprostřed chaosu
Takže zatím jsou krátkodobé i dlouhodobé výhledy z ekonomického hlediska neveselé. Přesto nejsou všechny vyhlídky jen špatné, uprostřed chaosu existuje jistá naděje, alespoň pro kontinent a jeho ekonomiku.
Ceny plynu v Evropě v posledních týdnech sice vzrostly, ale stále jsou nižší než při energetické krizi doprovázející vpád Ruska na Ukrajinu v roce 2022. Evropa není na plynu z Blízkého východu tak závislá, jako byla na ruském. A existuje také naděje, že tato válka bude kratší než vleklý konflikt na Ukrajině.
Ani nejpesimističtější odhady tak nepočítají s růstem inflace v desítkách procent, jako tomu bylo tehdy. Zásobníky plynu v Evropě jsou po mírnějších zimách stále relativně plné a existuje robustní síť terminálů na zkapalněný plyn, takže i když zdražil, je možné jej stále nakupovat.
Lidé se naučili šetřit a spotřeba plynu v Evropě klesla za pět let o pětinu. Energetické soběstačnosti navíc pomáhají obnovitelné zdroje, a vítr a slunce už vygenerovaly více energie než fosilní paliva. A optimistickou zprávu přináší také příroda. Je jaro, takže minimálně pro vytápění teď půl roku nebude plyn potřeba.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
