Otázka viny. Karl Jaspers nabídl po válce lidstvu i Německu způsob, jak se postavit k selhání
„Říká se sice, když se hovoří o německé vině ‚je to vina všech‘ – skryté všeobecné zlo má spoluvinu na tom, že zlo propuklo na tomto místě, v Německu. Ale bylo by skutečnou vyhýbavostí a falešnou omluvou, kdybychom my Němci chtěli zmírnit svou vinu tím, že bychom ji uváděli do spojitosti k vině lidství,“ napsal filozof Karl Jaspers krátce po konci druhé světové války. Jeho kniha Otázka viny vyšla v roce 1946. Nabízí zamyšlení pro všechny – a ne jen o vině německého národa.
Karl Jaspers se narodil v roce 1883 v Dolním Sasku jako nejstarší ze tří dětí. Po gymnáziu začal studovat práva, ale už po třech semestrech přešel na medicínu. Jako svoji specializaci si vybral psychiatrii. Kolem roku 1913 došlo ale ke zvratu v jeho profesní dráze a Jaspers se od medicíny přesunul k filozofii.
Mezi jeho přátele patřil filozof Martin Heidegger. Osud obou mužů ale zásadním zlomem ovlivnil rok 1933 a nástup Adolfa Hitlera k moci. Jejich cesty se vydaly každá jiným směrem.
Ve stínu nacismu
Pro Jasperse nastaly těžké časy. Ostře se vymezoval proti fašismu. I proto mu byla v roce 1937 odebrána profesura a o rok později přišel zákaz publikační činnosti.
Navíc čelil obrovskému nátlaku kvůli tomu, že jeho manželka Gertruda byla židovského původu, a Jaspers se s ní odmítal rozvést. Několikrát se pokusili z Německa emigrovat, ale úřady jim to pokaždé překazily.
Nad manželi neustále visela hrozba deportace do koncentračního tábora. Gertruda dokonce uvažovala o tom, že dobrovolně zemře, aby svého muže ochránila.
Podobné myšlenky se honily hlavou i Jaspersovi. 2. května 1942 si do svého deníku zapsal: „Nemohu-li Gertrudu před násilím ochránit, musím zemřít také – taková je čest muže. To však není rozhodující a nestačí to. Srdce ve své hloubce ví: náležím k tobě.“ Před transportem je nakonec zachránil konec války.
Nejen vina, ale také dluh
Bezprostředně po válce se Karl Jaspers znovu zapojil do veřejného života. Přednášel, psal knihy a v roce 1946 vydal publikaci Otázka viny.
Čtěte také
Český překlad názvu, ale nedokáže plně obsáhnout to, co měl autor na mysli. Německé slovo Schuld totiž neznamená pouze vinu, ale také dluh. Jaspers ve své knize vinu rozdělil do čtyř kategorií – na kriminální, politickou, morální a metafyzickou.
V Československu vyšla kniha poprvé v roce 1969 s předmluvou českého filozofa Ladislava Hejdánka: „Jaspersovu knížku bychom neměli číst jako záležitost spjatou jen s poválečnou situací poraženého Německa, ale ani jako dokument evropské a světové situace poloviny minulého století, tedy z nějaké ‚soukromé‘ české distance; důvodů pro aplikaci na naše domácí poměry je dost.“
Jak knihu hned po válce přijali Němci? Proč je důležité, aby si knihu Otázka viny přečetl každý? A jaké jsou její hlavní myšlenky? Nad tím se zamýšlejí novinářka Lucie Korcová a dokumentarista Adam Drda v nových Hlasech paměti. Celý díl najdete v audiozáznamu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
