Petr Janyška: Ve francouzských komunálních volbách extrémy neuspěly
Řekněme hned na začátku, že v místních volbách ve Francii se žádné krajně pravicové ani krajně levicové tsunami nekonalo. Radikální extrémy nedobyly téměř jediné větší město. Prognózy, že po velkém úspěchu v parlamentních volbách před dvěma lety teď krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové prorazí i na lokální úrovni, se ukázaly jako liché.
Velkým vítězem těchto voleb jsou dvě tradiční, po desetiletí vládní strany, republikáni na pravici a socialisté na levici. V neděli zvítězil politický střed, a to je pro Francii výrazně pozitivní poselství. Mnoho Francouzů si v neděli večer mohlo s úlevou oddechnout.
Čtěte také
Místní volby mají jinou logiku než parlamentní, lidé v nich hlasují podle jiných kritérií. Stejně ale překvapilo, že tyto komunální dopadly podstatně jinak než parlamentní před pouhými dvěma lety.
Tehdy se Národní sdružení stalo nejpočetnější stranou v parlamentu, socialisté a pravicoví republikáni naopak nesmírně oslabili, právě tak jako Macronův střed, a na levici se do popředí vyšvihla radikální levice Jean-Luca Mélenchona.
Vítězství tradice
Minulá neděle ale přinesla jiný obrázek. Zdaleka nejvíc starostů bude mít tradiční pravice. Republikáni 1267, pak socialisté 829 a centristé 586, krajní pravice dobyla jen 63 obcí či menších měst, převážně na jihu kolem Rhôny, kde má výraznou přítomnost, a krajní levice získala pouhých sedm lokalit.
Čtěte také
Podobně se to má i s počtem hlasů. Nejvíc dostala klasická levice, 9,2 milionu, klasická pravice 8,7 milionu, centristé 3,8 milionu. Naopak krajní pravice 2,5 milionu a radikální levice 1,2 mil.
S napětím se čekalo, jak dopadnou tři velká města Paříž, Marseille a Lyon. Všechna tři si udržela levice, socialisté v koalici se zelenými. Zelení ovšem ztratili starosty v Bordeaux nebo ve Štrasburku.
Prezidentská kampaň
Místní volby mají ve Francii jeden vedlejší aspekt, totiž senát. Senátoři se tam nevolí přímo, ale vybírají je v převážné míře starostové a místní radní. Nacionalistické Národní sdružení si slibovalo, že pokud teď získá víc radních, bude mít v budoucnu šanci i na několik senátorů, zatím má jen tři. Jeho komunální výsledky tomu ale nenapovídají.
Čtěte také
A je tu ještě třetí, důležitý aspekt. Nedělní volby byly vnímány jako předehra k prezidentským už příští rok a vícero kandidátů ani neskrývalo, že pro ně budou odrazovým můstkem. Je to třeba případ bývalého premiéra Édouarda Philippa, centristy, který výrazně uspěl v přístavním městě Le Havre a teď se hodlá pokusit o Elysejský palác.
Naopak stálice francouzské politické scény François Bayrou překvapivě prohrál ve svém městě Pau a to mu prezidentské ambice zablokovalo.
Prezidentská kampaň
Výsledky komunálních voleb teď všechny strany pitvají z hlediska budoucí prezidentské strategie. Pro demokratickou levici, socialisty a zelené, to znamená, zda se rozhodnout pro jednoho kandidáta spolu s radikální Nepoddajnou Francií Jean-Luca Mélenchona či bez něj.
Tam, kde v místních volbách postavili spolu s jeho stranou společnou kandidátku, to byl ve většině případů propadák. Pro klasickou pravici to zase otevírá otázku vztahu s Národním sdružením. V místních volbách odmítli s touto stranou až na pár výjimek společný postup a měli velmi slušný výsledek.
Takže od teď začíná ve Francii běžet tu skrytá, tu přiznaná prezidentská kampaň. Její výsledek bude mít dopad na celou Evropu.
Autor je politický komentátor, bývalý velvyslanec ve Francii
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
