Expert: I když konflikt s Íránem skončí, ceny ropy a plynu hned neklesnou. Investoři se budou bát

Jsou extrémní pohyby na trhu dané hlavně obavami z budoucího vývoje, anebo už skutečným nedostatkem surovin kvůli zablokování Hormuzského průlivu?

Je to kombinace obého. Každá komodita na trhu odráží vždy fundamentální faktor, tedy to, co se děje a co se stalo, a zároveň očekávání do budoucna.

V případě ropy, plynu a tak dále je fundamentálním faktorem skutečnost, že přibližně pětina plynu a pětina ropy se na trh nedostává. Faktor, který trhy rozkmitává zásadním způsobem, je naopak očekávání budoucnosti.

Čtěte také

Ekonom Křeček: V případě dlouhé blokády Hormuzského průlivu mohou explodovat ceny. Vláda se chová uvážlivě

Když trhy vidí nejistotu, tak neví, jak ji mají ocenit, a ta zvýšená volatilita je takový poplatek za strach, poplatek za riziko.

Nakolik zatím zmírňují celkové dopady alternativy jako saúdskoarabský ropovod East West do přístavu Janbú v Rudém moři nebo ropovod ve Spojených arabských emirátech z Abu Zabí do přístavu Fudžajra u Ománského zálivu, případně vývoz ropy z Venezuely nebo Spojených států?

Tyto alternativní trasy jsou samozřejmě pozitivní, ale nikdy nedorovnají ten výpadek. Když Saudové v 80. letech, kdy zuřila válka mezi Íránem a Irákem, stavěli ropovod East-West, tak nepředpokládali, že s ním budou transportovat gró svého exportu ropy. Navíc se alternativní trasy týkají pouze ropy, nikoliv plynu, čili to je první problém.

Druhý problém je, že Írán ukázal, že umí střílet a významně poškodit i exportní kapacity, které jsou na konci těch alternativních tras. Minulý týden byl útok na saúdskoarabský přístav Janbú v Rudém moři a tohle ukazuje, že tam dosah je. Trhy jsou nervózní.

Čtěte také

Ropný šok je nejspíš jen krátkodobý. Nejhorší scénář je, že lidé teď uzavřou peněženky, soudí Horská

Venezuelská ropa také nemůže být plnohodnotnou náhradou. Jednak z těch 20 milionů barelů, které se vozily Hormuzským průlivem, Venezuela v tuto chvíli těží třeba milion. Je schopná zvýšit těžbu třeba na tři miliony barelů denně, ale to je v řádu let.

A navíc venezuelská ropa je takzvaná těžká ropa. Ta nejlepší ropa, kterou v rafinérii většinou zpracují s nejmenšími náklady, je ropa sladká, která má nízký obsah síry, a ropa lehká.

Takže alternativní trasy bohužel příliš nepomohou. A i kdyby byly plnohodnotnou náhradou, tak na ně Írán bude střílet tak jako tak. Čili trhy to prostě nevnímají jako pozitivní věc.

Globální řetězec

Šéf Mezinárodní energetické agentury Fatih Birol v pondělí varoval, že válka by mohla světu způsobit nejhorší energetickou krizi za poslední desetiletí. Byla by to reálná hrozba, pokud by skutečně Spojené státy zaútočily na íránské elektrárny a Teherán by v odvetě zaútočil na elektrárny v celém regionu Blízkého východu?

Zcela nepochybně. Já se v tuto chvíli domnívám, že ten konflikt spíše směřuje k další eskalaci, než že by se začal uklidňovat. Saúdskoarabská ropná společnost minulý týden zveřejnila prognózu, že by v takovém případě mohly jít ceny ropy až na 180 dolarů za barel – dnes jsou okolo stovky, lehce nad 100 dolarů.

Čtěte také

Evropa musí hájit otevřenost Hormuzského průlivu, věří Landovský. Dvořák: Není jasné, jak se zapojit

To by potom znamenalo, že se nebavíme o průměrné ceně benzínu na čerpačkách ve výši 50 korun, ale až o cenovce třeba k 60 korunám.

Logicky by narostla cena plynu, s tím by narostla cena elektřiny, byl by tu významný proinflační impulz, centrální banky světa by zřejmě musely zvedat úroky a tak dále. Ten řetězec je daleko globálnější než jenom to, co se děje v tuto chvíli v průlivu.

Kdyby se podařilo dohodnout příměří – víme, že teď je odklad o pět dnů a že se možná jedná – jaký by to mělo vliv na trhy? Třeba BBC uvedla, že obchodníci stále očekávají i v tomto případě nižší toky z Blízkého východu, a to kvůli narušení zásobovacích tras a poškození některých zařízení.

To je jeden aspekt. Druhý aspekt je, že pokud by hypoteticky zítra obě dvě strany přestaly válčit a uzavřely příměří, nebo mír, tak se nedomnívám, že se ceny okamžitě vrátí na předkrizovou úroveň.

Martin Záklasník|foto:Věra Luptáková, Český rozhlas

Ten první důvod jste zmínil vy, a to je nutnost opravy zničených nebo poškozených zařízení. Druhý důvod je, že se psychologicky stalo něco, co se doposud v historii zálivu nestalo.

Někdo zablokoval Hormuzský průliv, ten takzvaný škrtící bod, a zablokoval ho opravdu. A najednou došlo světové komunitě investorů a traderů, že je to reálná hrozba, kterou by zapracovali prostřednictvím svého očekávání do budoucích cen.

Jak situaci hodnotí Pavel Macko, generálporučík v záloze a bývalý nejvyšší zástupce Slovenska ve strukturách NATO? Poslechněte si celé audio.