Trumpovo ultimátum Íránu? Bombardování elektráren je válečný zločin, varuje politolog Kratochvíl
Otevřete Hormuzský průliv, jinak zničíme vaše elektrárny – tak zní prodloužené ultimátum Spojených států vůči Íránu. Teherán vzkázal, že by odpověděl úplným uzavřením průlivu. „Nedivím se, že se nikdo v Evropě do konfliktu nežene,“ říká v Osobnosti Plus politolog Petr Kratochvíl z Ústavu mezinárodních vztahů „Bombardování elektráren je válečný zločin. Žádné porušování mezinárodního práva nedává druhé straně právo porušovat ho taky,“ dodává. Írán a USA pokračují v jednání.
Kratochvíl považuje za velmi pravděpodobné, že pokud Spojené státy přece jen zaútočí na elektrárny, bude Írán reagovat tak, jak avizoval. „Jsem si tím opravdu jistý, dokud bude mít tu kapacitu. A on ji má, protože toto je asymetrická válka,“ upozorňuje s tím, že íránskému režimu stačí malé čluny pro rozmístění min po Perském zálivu. Nepotřebuje k tomu velká válečná plavidla.
Čtěte také
Politologa udivuje, že postup Íránu a neprůchodnost Hormuzského průlivu amerického prezidenta překvapily, protože přesně to experti předvídali.
„Za prvé to oznamovalo samo íránské vedení, že v případě konfliktu přesně toto udělají. A za druhé dokonce máme historické precedenty,“ odkazuje se Kratochvíl na takzvanou válku tankerů z 80. let.
Míra strategické nepřipravenosti Spojených států a zejména Donalda Trumpa je podle něj naprosto šokující.
Zbabělá Evropa?
Trump označil evropský lídry za zbabělce, protože mu zatím nenabídli pomoc v konfliktu s Íránem. Kratochvíl ale poukazuje na to, že Trump Evropě vedle kritiky nenabídl žádný pozitivní důvod nebo motivaci, proč by ho měla podpořit.
Čtěte také
„Donald Trump vejde do učebnic jako člověk, který dokáže nejhorším možným způsobem někoho přesvědčovat, aby se připojil k té válce,“ glosuje politolog s tím, že Unie zatím používá jako obvykle diplomatický jazyk. „Já se prostě nikomu v Evropě nedivím, že se do toho konfliktu nežene.“
Evropská unie přitom podporovala vyjednávání s Íránem o ukončení jaderného programu před tím, než na zemi zaútočily Spojené státy a Izrael, připomíná Kratochvíl. Uznává , že Teherán v minulosti dohody nedodržoval, neumožňoval kontroly svého jaderného vývoje a neposkytoval informace o obohacování uranu.
„Pokud ale odmítneme jakékoliv dohody s íránským režimem, tak co je alternativa?“ ptá se politolog a ukazuje na současnou situaci. Válka podle něj povede k takové destabilizaci regionu, že bude svět následky řešit ještě dekády.
Čtěte také
Stranou by podle něj neměly zůstávat mezinárodní právo a multilateralismus. „Musí tady existovat efektivní, silné mezinárodní instituce, které budou, když dojde k takové dohodě, mít pravomoci, schopnosti, rozpočet a experty na to, aby to na místě mohly kontrolovat,“ vyjmenovává Kratochvíl.
Za to, že kontrola v minulosti v Íránu nefungovala, podle něj může i americká strana, která neměla důvěru k Mezinárodní agentuře pro atomovou energii. Za řešení proto politolog nepovažuje další oslabování už tak slabé mezinárodní instituce, když je řešení válkou násobně horší.
Má Evropa v tuto chvíli kromě Ukrajiny a Ruska vlastní přeshraniční strategii? A je silným geopolitickým hráčem? Poslechněte si celý rozhovor nahoře v článku.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
