Trump varuje, že NATO čekají špatné časy, pokud spojenci nepomohu USA v Íránu

21. březen 2026

Velká Británie, Francie a Německo odmítly požadavek Donalda Trumpa, aby se zapojily do námořní mise v Hormuzském průlivu. Cílem operace mělo být znovuotevření této klíčové vodní cesty. Jmenované státy tak učinily i přes Trumpovu pohrůžku, že odmítnutí bude pro NATO znamenat, jak řekl, „velmi špatnou budoucnost“. Napětí mezi Evropou a Spojenými státy ohledně situace na Blízkém východě mapuje britský deník Financial Times.

Britský premiér Keir Starmer prohlásil, že Spojené království „nebude zataženo do širší války“. Naznačil tím, že dokud bude tento konflikt trvat, vyslání válečných lodí královského námořnictva do Perského zálivu nepřipadá v úvahu.

Čtěte také

Německý kancléř Friedrich Merz, který původně vyjádřil podporu americko-izraelským úderům na Írán, v pondělí uvedl, že „NATO je obranná aliance, nikoli aliance intervenční“. Jeho ministr obrany Boris Pistorius k tomu dodal: „Není to naše válka; my jsme ji nezačali.“

Evropská reakce s sebou nese riziko otevřeného střetu s Trumpem. Jeho válka proti Íránu vedla k raketovým a dronovým útokům v celé oblasti Perského zálivu a rozvrátila světové energetické trhy. Ceny ropy a zemního plynu v Evropě totiž od začátku roku vzrostly přibližně o 70 procent.

Nevděčné země

„Je naprosto v pořádku, aby lidé, kteří mají z tohoto průlivu užitek, pomohli zajistit, že se tam nestane nic zlého,“ řekl Trump v rozhovoru pro Financial Times a dodal: „Pokud se nedočkáme žádné reakce nebo pokud bude záporná, myslím, že to bude mít velmi špatný dopad na budoucnost NATO.

Čtěte také

Velká Británie, Francie a Řecko – tedy tři z největších námořních mocností aliance – ale v pondělí odmítly přislíbit účast v námořní misi, dokud bude současný konflikt trvat. Stejný postoj zaujalo také Japonsko a Austrálie.

Trump v pondělí tvrdil, že mu mnoho zemí už přislíbilo svou účast. Zároveň naznačil, že země, kterým Spojené státy poskytují ochranu, by byly považovány za nevděčné, pokud by k misi nepřispěly.

Obranná aliance

Evropští představitelé zdůrazňují, že NATO je obranná aliance. Útok na Írán a jeho jaderný program je podle nich válkou, pro kterou se rozhodly Spojené státy a Izrael. Zároveň ale chtějí, aby Trumpova administrativa dál podporovala Ukrajinu proti Rusku, a sami jsou na podpoře USA v rámci Severoatlantické aliance závislí.

Čtěte také

Írán v posledních dvou týdnech zasáhl nejméně 19 plavidel v Perském zálivu a zabil při tom 13 námořníků. Útočil také na skladovací nádrže a další energetickou infrastrukturu. Celkový počet útoků na země v Perském zálivu už od začátku konfliktu přesáhl 3 400. Vyplývá to z údajů, které shromáždil Financial Times. Více než polovina z nich mířila na Spojené arabské emiráty.

Britský premiér Starmer prohlásil, že evropští spojenci chtějí najít „důvěryhodný a proveditelný plán“ na ochranu Hormuzského průlivu. Podílet by se na něm měly země Perského zálivu i Spojené státy. Lucemburský ministr zahraničních věcí Xavier Bettel pak před novináři varoval, že lídři nesmí zapomínat na válku na Ukrajině.

Trumpovo vydírání

Jak by mohli pomoci s opětovným otevřením průlivu, řešili ministři zahraničí unijních zemí na schůzce v Bruselu. Všichni ale dali jasně najevo, že nemají zájem o žádné kroky, které by mohly vést k přímému střetu s íránskými silami.

Čtěte také

Evropa už ale byla do konfliktu zavlečena. Při íránském dronovém útoku v Iráku zemřel francouzský voják a na základně v Kuvajtu byl zničen italský letoun. Ministři zahraničí unijních zemí se i tak proti Trumpovu požadavku ostře ohradili. Lucemburský šéf diplomacie Bettel dokonce popsal přístup amerického prezidenta jako vydírání, uzavírá Financial Times.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. Evropská zelená revoluce zmírňuje šok z cen energií. Francouzské krajní pravici se nedaří dosáhnout rozhodujícího úspěchu. Jak ukrajinský voják vstal z mrtvých. Závod o certifikaci „vyrobeno bez AI“ nabírá na obrátkách. Taková jsou další témata pořadu, který připravil Jiří Klečka.

autor: Jiří Klečka
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.