Jiří Pehe: Trumpovy hrozby vystoupením USA z NATO nelze brát na lehkou váhu
Americký prezident Donald Trump je velmi nespokojený s tím, že se spojenci Spojených států v Severoatlantické alianci odmítají zapojit do vojenského tažení USA a Izraele proti Íránu. Nejvíce mu vadí, že ty členské země NATO, které by mohly pomoci s obnovením námořní dopravy v Hormuzském průlivu, odmítly vyslat do průlivu svoje lodě.
Trump nejprve mluvil o tom, že když se spojenci nezapojí do zprůchodnění Hormuzského průlivu, může to mít vážné důsledky pro budoucnost Severoatlantické aliance. Na tiskových konferencích si stěžoval, že USA v minulosti utratily stovky miliard dolarů za ochranu evropských spojenců, ale když je teď žádá o pomoc on, Spojeným státům pomoci nechtějí.
Čtěte také
Nejnověji dokonce prohlásil, že přemýšlí o vystoupení USA z NATO. A dodal, že to prý může udělat sám, bez souhlasu Kongresu.
Trumpovy hrozby nelze brát na lehkou váhu, i když americký prezident zase jednou nabízí poněkud pokřivený obraz skutečnosti. Začít lze tím, že Spojené státy nepožádaly NATO o aktivaci článku 5, podle kterého by zbytek aliance měl přijít na pomoc napadené zemi. A ani tak učinit nemohly, protože USA nebyly Íránem napadeny, ale naopak ony samy, s pomocí Izraele, zaútočily na Írán.
Varování pro Evropu
Severoatlantická aliance je organizace obranného charakteru, nikoliv nástroj kterékoliv země pro její podporu v útočné válce. Alianční spojenci tak jednají zcela v souladu s principy, které stály u vzniku NATO, když se odmítají nechat zatáhnout do války vedené USA a Izraelem daleko za jejich hranicemi. Navíc války bez jasného cíle a časového plánu.
Čtěte také
Trump toto bez pochyby ví. Je především rozladěn tím, že velké evropské země, které mají kapacity, aby pomohly s ochranou tankerů a dalších lodí vyvážejících ropu, zkapalněný plyn a další suroviny ze zemí v Perském zálivu, zatím pomoc odmítají.
Je možné, že svoje odmítavé postoje změní, protože důsledky íránského uzavření Hormuzského průlivu budou pociťovat stále více i ony. Mají ale pravdu, když namítají, že USA se tentokrát nepokusily vytvořit před útokem nějakou koalici ochotných, a Trumpova administrativa se jich dokonce ani na nic neptala, když útok na Írán spustila. Trump se v prvních dnech po zahájení války tvářil, že žádnou pomoc nepotřebuje.
Trumpovy současné útoky na Severoatlantickou alianci jsou tedy poněkud licoměrné. S Aliancí má ovšem dlouhodobý problém. Poradce pro národní bezpečnost během Trumpova prvního prezidentského mandátu John Bolton napsal ve svých memoárech, že Trump naznačoval, že chce, aby USA z NATO vystoupily, pokud bude znovu zvolen.
Čtěte také
Tento záměr nakonec po nástupu do prezidentské funkce nenaplnil. Možná částečně i kvůli tomu, že mezitím Rusko zaútočilo na Ukrajinu a že v podobě hybridní války ohrožuje i členské státy NATO v Evropě.
Americký Kongres přesto nechtěl nic ponechat náhodě pro případ, že by se Trump vrátil do Bílého domu, a v roce 2023, tedy ještě během prezidenství Joea Bidena, schválil v rámci návrhu zákona o obranné politice opatření, které zakazuje prezidentům jednostranně, tedy bez souhlasu Kongresu, opustit Severoatlantickou alianci.
Když tedy Trump hrozí, že může USA vyvést z NATO bez souhlasu Kongresu, opět jednou zjevně neví, jaké jsou jeho pravomoci. Na druhou stranu, americký prezident má v ústavním systému USA tak silné postavení, že Trump by mohl i bez souhlasu Kongresu NATO fakticky paralyzovat. Jeho výhrůžky tedy nelze brát úplně na lehkou váhu.
Pro Evropu by měly být Trumpovy nejnovější výhrůžky na adresu NATO varováním. Na USA se zjevně ve své obraně Evropa nemůže už plně spoléhat. Existence Severoatlantické aliance visela na vlásku už na začátku tohoto roku, když Trump hrozil anexí Grónska, které spravuje Dánsko, členská země NATO.
Je možné, že evropské země by se už odhodlaly k nějakému radikálnějšímu kroku směrem k větší nezávislosti na stále nespolehlivějších Spojených státech, kdyby nepotřebovaly, aby se USA zcela neodvrátily od podpory Ukrajiny. Udržet určitou míru podpory Trumpovy administrativy pro Ukrajinu se zatím podařilo, ale bohužel se zdá, že eventuálně si Evropa bude muset poradit sama.
Autor je politolog a publicista
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
