Jen chceme mít přehled, hájí Vondráček registraci „neziskovek“. Dvořák: Má to umlčet společnost

Pane Vondráčku, jak byste hájil návrh zákona o financování neziskových organizací po kritice, která se na něj snesla za poslední týden?

Libor Vondráček: V první řadě, a to už jste říkal, naplňujeme programové prohlášení vlády. Za mě to tedy není nic překvapivého. Máme na to asi čtyři roky, není úplně nutné to vyřešit hned prvním návrhem, který přišel na stůl.

Ale fakt je ten, že se to nachází také v kapitole ministerstva financí, což možná někoho může překvapit, a tím pádem to míří na účetní záležitosti: na přímou, zjevnou, prokazatelnou podporu, která se dokáže projevit ve finanční částce.

To není o tom, že bychom kde komu chtěli lepit nálepku zahraničního agenta, naopak jsme kritizovali, když kde kdo byl nazýván třeba předchozí vládou někým, kdo hájí ruské barvy, proruské zájmy a tak dále.

Naopak si říkáme, že kdo skutečně proruské zájmy bude hájit a bude inkasovat peníze, tak se v tom registru samozřejmě objeví a všichni to budeme transparentně vidět.

Pane Dvořáku, proč jste proti takovému zákonu?

Karel Dvořák: Mně už se nelíbil ten návrh, který je v samotném programovém prohlášení vlády. Myslím si, že jeho cílem není deklarovaná transparentnost a veřejná kontrola, protože ta už je dnes dostatečná.

Čtěte také

Neziskovky kazí populismus, bojují s korupcí a jsou transparentní. To bývá problém, míní Basch

Cílem je onálepkovat někoho, kdo by této vládě nemusel být pohodlný, a zabránit tomu, aby se v Česku rozvíjela a dál fungovala otevřená společnost, která je založená na tom, že se lidé sdružují, angažují a promlouvají do veřejných věcí. Tak má vypadat demokracie, ve které bych minimálně já chtěl žít.

Myslím, že ten návrh, který unikl – a chápu, že to je pracovní verze – je určitým náznakem toho, jak o tom minimálně někteří koaliční poslanci přemýšlejí.

Ten návrh je nejen amatérský a příšerný, ale hrozně široký, dopadá v podstatě na každého, kdo se někdy podíval směrem za hranice, studoval v zahraničí, píše na facebook příspěvky. Bohužel si myslím, že to svědčí o tom, jak tato vláda o této oblasti přemýšlí.

Americká inspirace

Pane Vondráčku, to je jedna z hlavních kritik, která na adresu té uniklé pracovní verze vašeho poslaneckého návrhu zaznívá. Jak široká je definice těch, na které by se ta povinná registrace měla vztahovat? Proč je tak široká?

Vondráček: Šíře té definice je poměrně široká v zákoně FARA (americký zákon z roku 1938, který podle vládních poslanců jejich současný návrh inspiroval, pozn. red.), nevztahuje se pouze na nějaký druh právních entit.

Čtěte také

Politické neziskovky ovlivňují společnost, říká Šichtařová. Urbanová: Udržují politiky v realitě

Není to vymezeno tak, že by se to týkalo jenom fyzických osob, nebo jenom právnických, nebo jenom nevládních organizací. Do takové míry jsme pracovali s tím pracovním návrhem, který ale se bude měnit. Podstatné tehdy bylo mít přehled o tom, kdo jedná v čí prospěch a kdo je placen například těmi, kdo prosazují sovětský komunismus, nebo německý nacismus v roce 1938.

My se tady v minulém období bavili pořád o tom, jak jsme ohroženi těmi ruskými silami. Tak říkáme, to by přece měli lidé vítat, že budeme mít přehled – podobně jako měli přehled Američané.

Pane poslanče Dvořáku, co je špatného na tom, že vládní koalice chce mít přehled, jaké organizace prosazují jaké zájmy, případně pokud tyto zájmy souvisejí s tím, co prosazují cizí státy?

Dvořák: Já myslím, že by bylo dobře, kdyby ten přehled případně měla především veřejnost, nikoli koaliční poslanci. Ale chtěl bych se velice vymezit proti tomu srovnávání s americkým zákonem FARA.

Čtěte také

Škrty „nevládkám“ ohrozí ty, jimž pomáháme, i Česko, zní z Člověka v tísni. Vondráček: Musíme šetřit

To je totiž něco, co často zaznívá. Je to argumentační trik, kterým nás koaliční politici staví do role: Tak vám se nelíbí ten ruský zákon, tak by se vám mohl líbit ten americký.

Tady je ale potřeba si říct, že návrh FARA tak, jak byl napsán a jak stále existuje, dopadá výhradně na lobbisty, kteří přímo ovlivňují rozhodovací procesy ve státě a kteří jsou prokazatelně napojeni na nějakou zahraniční vládu. Důležitý je ten účel.

Já myslím, že přehled tam, kde je to potřeba, už dnes máme. V minulém období jsme schválili zákon o lobování. A mimochodem proti jeho přísnější variantě, kterou navrhovali i Starostové, se vyslovilo SPD.

Zároveň si myslím, že jsou všechny povinnosti, které už dnes musí neziskové organizace různého typu plnit, dostatečné. Jedná se o zveřejňování účetních závěrek, máme registr dotací. Pokud dostáváte dotace, musíte být auditovaní.

Už v roce 2019, kdy SPD navrhovalo podobný zákon, se proti tomu vláda Andreje Babiše (ANO) vymezila a řekla, že transparentnost je dostatečná. Takže já se odkazuji i na verzi Andreje Babiše 1.0, ještě než byl ve vládě s SPD.

Máme přehled?

Proč stávající zákon o lobbingu nestačí? Ten se přece také dotýká neziskových organizací, pokud by jejich představitelé vystupovali jako lobisté při projednávání určitých zákonů.

Vondráček: My si myslíme, že doba se posunula a na rozdíl od trestněprávní sankce pro ty, kteří údajně jednají ve prospěch jiné cizí moci, což zaváděla předchozí vláda – ten paragraf 318a..

Čtěte také

Problém svobody slova v Česku není velký, přesto by bylo dobré otočit kormidlem, míní poslanec Libor Vondráček

Který naopak chcete zrušit. Není to trochu paradox, že teď zavádíte něco, co je v určitém ohledu ještě přísnější?

Vondráček: No, jsme pro občanskou společnost daleko přátelštější než předchozí vláda, protože nikoho nechceme kriminalizovat. My pouze chceme, aby o tom byl přehled, aby existovaly transparentní účty u organizací, které přijímají peníze ze zahraničí.

Neříkáme, že za to mají stanout před soudem, pouze, že to mají vyznačit do nějakého registru. Lidé to budou vědět a vezměme si, že třeba budou...

Počítáte nicméně s mnohamilionovými pokutami. Ale prosím, k mojí otázce, proč nestačí už dnes platný zákon o lobbingu?

Vondráček: Ten není nám ani občanům schopen tak snadno poodkrýt, kdo čerpá peníze ze zahraničí, tuhle informaci neposkytuje.

Čtěte také

Podezřelé peníze pro Rajchlovo PRO, poslali je „bílí koně“? Stopy vedou na chomutovské ubytovny

My neoznačujeme demonstranty, kteří svolávají dnes demonstrace za proruské nebo jiné síly, nechceme dehonestovat lidi. V předchozím volebním období se to dělo.

Takže místo toho, abychom kritizovali demonstranty, chceme mít přehled o skutečných lidech, kteří dostávají peníze ze zahraničí.

Podle nás a našich voličů je to nedostatečně patrné, nedostatečně transparentní. I v Izraeli existuje obdoba podobného zákona, který tyto informace lidem poskytuje. Takže si říkáme, pokud někdo přece ty peníze ze zahraničí dostává a nestydí se za to, nemá nekalé úmysly, tak mu přibyde jedna jediná povinnost být v registru a mít vyznačené na webových stránkách, že je příjemcem peněz ze zahraničí.

Pane poslanče Dvořáku, když jste slyšel zdůvodnění ze strany pana poslance Vondráčka, že vládní koalici jde o větší transparentnost, proč jste proti?

Dvořák: Ty důvody, které jsem uvedl, platí stále. Příklady, kde jsme mohli vidět v zahraničí – a nemusíme se dívat do Ruska nebo do Gruzie, ale na Slovensko, do Maďarska – byly, byť pod takovými rádoby bohulibými slovy, mířeny proti občanské společnosti.

My si myslíme, že toto je to ten stejný příklad. A zároveň bych rád upozornil na to, že jak v případě maďarského, tak slovenského zákona byly oba předpisy zrušeny buď Ústavním soudem, nebo Evropským soudním dvorem.

Jak široká je zatím definice těch, na které by se povinná registrace měla vztahovat? Zrušil by Ústavní soud tento zákon, pokud by prošel? A na jaké „politické neziskovky“ se má podle Vondráčka zákon zaměřit? Poslechněte si celé Pro a proti, audio je nahoře v článku.