Škrty „nevládkám“ ohrozí ty, jimž pomáháme, i Česko, zní z Člověka v tísni. Vondráček: Musíme šetřit

Pane řediteli, jaké dopady by podle vás mělo, kdyby se výdaje na humanitární a rozvojovou pomoc škrtly, jak zatím vyplývá z návrhu rozpočtu?

Jan Mrkvička: Otázka je, z jaké strany a z čí perspektivy se na to díváme. Samozřejmě by to mělo v první řadě dopady na lidi, kterým se mělo pomáhat a kterým se poslední desítky let pomáhá.

Čtěte také

Politické neziskovky ovlivňují společnost, říká Šichtařová. Urbanová: Udržují politiky v realitě

Druhý dopad je pro Českou republiku, protože má dlouholetou tradici v pomáhání, rozvojové spolupráci i humanitární pomoci a za ty relativně malé peníze, které do toho dáváme, jsme známí v Evropě i ve světě. Otevíráme si dveře do spousty zemí, kde je potom prostor pro ekonomickou návaznost, návaznost byznysu.

Je to také náš příspěvek k celosvětové bezpečnosti, protože když investujete do toho, aby lidé například v Syrii mohli důstojně žít, tak to přispívá ke snižování rizika migrace.

Pane poslanče, proč byste navzdory varování, které jste teď slyšel, dál hájil a prosazoval škrty ve výdajích na humanitární a rozvojovou pomoc hájil?

Libor Vondráček (za SPD): Je to zejména z toho důvodu, že Česká republika má obrovské problémy z hlediska našeho rozpočtu. Jenom obsluha dluhu na začátku letošního roku činila téměř 110 miliard korun. To znamená, že musíme šetřit, musíme škrtat.

Není to tak, že by se škrtlo 100 procent všech projektů, které se zabývají humanitární pomocí, ale škrty v této oblasti jsou. Jsou zásadní, nejsou úplně marginální.

Čtěte také

Vyzkoušet si Radu míru na vlastní kůži je praktické, říká Zahradil. Lipavský: Zůstávám obezřetný

Je to i z důvodu, že například Kielský institut uvádí, že v oblasti podpory – ať už Ukrajiny na Ukrajině, nebo Ukrajinců na našem území – stála tato pomoc Českou republiku v posledních několika letech více než 280 miliard korun.

To je prostě významná pomoc a asi to byla i příčina, proč se tady nasekaly za čtyři roky dluhy 1200 miliard korun. My jsme chtěli změnit trend. Takže předkládaný rozpočet je takový přechodný rozpočet, není úplně náš.

Představovali bychom si i další škrty a úspory. Ale je potřeba někde začít. To, co říká pan kolega, samozřejmě má hlavu a můžou to potom podporovat lidé ze své kapsy, jak to ostatně dělají.

Peníze z okna

Pane řediteli, je vždy jasné, kde peníze na rozvojovou a humanitární pomoc v zahraničí končí? I kolem toho panují pochybnosti, třeba i poslance Vondráčka.

Mrkvička: To pan poslanec velmi podceňuje své kolegy z ministerstva zahraničí, protože možná asi neví, jak pomoc funguje jeho rozvojová část. Například si vezměme dalekou Etiopii. Tam jsou na ambasádě čeští diplomaté, kteří vyjednávají o projektech s místními autoritami, s místními ministerstvy.

Čtěte také

„Leopardíky“ a F-35 jsou drahé, hájí Ševčík škrty ve výdajích na obranu. Činčila: Jde o bezpečí lidí

Jdou například za ministerstvem zemědělství, domluví se na nějakém projektu, který má jasný plán a jasný rozpočet, a vyjedná tam třeba prostor pro české technologie a české firmy, že budou dodávat nějaké zemědělské technologie, a potom vyhlásí tendr nebo otevřené výběrové řízení.

Ať už jsou peníze potom čerpány formou veřejné zakázky, nebo dotace, tak realizátoři soutěží v tom, kdo dá levnější nabídku a kdo to bude realizovat. Projekty jsou velmi úzce kontrolované lidmi z ambasády, donorem, ať už je donor kdokoliv.

Kromě toho Člověk v tísni prochází ročně 20 velkými audity, máme v podstatě kancelář na kontroly, takže tam prostor na to, aby peníze zmizely, opravdu není.

Jan Mrkvička, ředitel Humanitární a rozvojové sekce organizace Člověk v tísni|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Pane poslanče, co na to říkáte? Nejsou v Česku dostatečné záruky proti tomu, aby peníze, které stát dává na humanitární a rozvojovou pomoc, byly zneužívány? Nejsou ve většině případů, na základě toho, co jste teď slyšel, vynaloženy naopak velmi účelně?

Vondráček: Slyšeli jsme dlouhý seznam projektů, které četl ať už na videu, nebo někde jinde pan ministr zahraničí Petr Macinka (za Motoristyú. A myslím, že v případě konkrétních projektů, které četl, prostě usoudil, že opravdu tam hmatatelný benefit nevidí.

Které projekty podle názoru pana ministra a vás nemají smysl?

Vondráček: Byly to nejrůznější právě i genderové a další věci, zapojování žen v různých koutech světa do různé práce. 

Což se ale třeba netýká pomoci na Ukrajině.

Vondráček: Což se třeba konkrétně netýká pomoci na Ukrajině. Fakt je ten, že se určitě nemůžeme přímo ptát na tuto otázku občanů. Těžko můžeme hovořit o tom, že někdo má, či nemá demokratický mandát to to dělat, nebo naopak nedělat.

Čtěte také

Budou útoky na novináře, opozici, uprchlíky. To už je posun v kvalitě demokracie, obává se Pánek

Ale tak, jak v se na to v úhrnu ministr podíval, tak nabil dojmu, že voliči, kteří nám dali hlas a kteří nám dávají ke správě své daňové prostředky, vnímají, že bude pro Českou republiku lepší, když tyto peníze ušetříme, než když je utratíme. A pokud někomu dává smysl na ty konkrétní projekty přispívat, skutečně to může dělat z vlastní peněženky.

Zrovna v případě Ukrajiny se čeští občané podíleli ve velké míře na mnoha projektech. Pokud se máme bavit o Dněpropetrovské oblasti nebo dalších oblastech, pořád je přeci jenom otázka, jestli, když si teď malujeme, že se tam budeme podílet na nějaké obnově a že někam ty peníze půjdou, náhodou neinvestujeme i do oblastí, které za několik let budou spíš v ruské sféře. Protože my nevíme, jak válka dopadne.

I tohleto je věc, kterou namítají naši občané, naši voliči. Říkají, že to někam sypeme a co z toho v důsledku Česká republika má za benefit. Toto ať si zodpoví každý sám. A ať to platí ze své peněženky.

Libor Vondráček (Svobodní)|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas

Jsou škrty neziskovkám efektivní způsob, jak snížit schodek státního rozpočtu? A můžou ohrozit mezinárodní reputaci Česka? Poslechněte si Pro a proti s Janem Mrkvičkou ze Člověka v Tísni a Liborem Vondráčkem, předsedou Svobodných a poslancem za SPD. Moderuje Lukáš Matoška.