Ceny paliv bych zatím nestropoval. Spíš se zamysleme, zda musíme tolik jezdit, míní ekonom Komárek

Hrozba dlouhodobého uzavření Hormuzského průlivu, přes který se dopravuje pětina světové spotřeby ropy a čtvrtina zkapalněného zemního plynu, je pro trh důležitým faktorem. Pozitivní je ale podle Komárka to, že Česko v minulých letech diverzifikovalo dodávky a odolnější je i světová ekonomika.

Čtěte také

Majitel čerpacích stanic: Snažíme se držet „lajnu“, ale ceny paliv se teď mění každou chvíli

„Kdybychom ji srovnali s dobou před 50 lety, kdy jsme zažili ropný šok, tak dnes jsme mnohem méně zranitelní. Tehdy to byl opravdu šok a projevilo se to velmi vysokou inflací. To jsou pozitivní zprávy,“ shrnuje a poukazuje na druhou stránku věci:

„Už méně pozitivní je, že jsme průmyslovou ekonomikou, máme největší podíl průmyslu na HDP v Evropské unii, takže ceny energií hrají velkou roli.“

Komárek také poukazuje na to, že v poslední dekádě rostou mzdy rychleji než ceny u čerpacích stanic, které jsou relativně nízké. „Může to vést k určitému zefektivnění, protože ráno cestou do Prahy vidíme v autech jednoho, maximálně dva lidi. A můžeme se i zamyslet nad tím, zda opravdu musíme tolik jezdit,“ poznamenává.

Čtěte také

V zájmu Ameriky je bezpečný Hormuzský průliv. Problémy jsou kopnutí do čínské holeně, glosuje ekonom

Náklady na pohonné hmoty se sice promítají i do cen dalších produktů a služeb, v případě krátkodobých šoků se ale prodejcům ani nevyplatí přeceňovat. „Říká se tomu menu cost, tedy náklady na přecenění jídelníčku. Teprve když náklady převýší náklady na změnu ceníku, tak se to provede a začne se to promítat do ekonomiky,“ popisuje.

Cena ropy v poslední době velmi kolísá od 80 do 120 dolarů za barel. Komárek uznává, že v případě černého scénáře, kdy by na delší dobu dosáhla hranice 150 dolarů, by bylo řešením krátkodobě zastropovat ceny pohonných hmot, popřípadě snížit spotřební daň nebo DPH.

„Každá koruna na spotřební dani ale znamená sedm až devět miliard korun, takže s těmito opatřeními bych osobně vyčkal, protože naše veřejné finance nemají zdrojů nazbyt,“ podotýká.

Protizákonný rozpočet

Prezident Petr Pavel se kvůli letošnímu rozpočtu schází s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO), dopředu ale slíbil, že ho nebude vetovat. Podle Národní rozpočtové rady (NRR) přitom schodek ve výši 310 miliard porušuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.

Čtěte také

Nechceme protahovat rozpočtové provizorium, tvrdí SPD. Nelze si vymýšlet, že v této situaci zákony neplatí, oponuje STAN

„Česká ekonomika takový rozpočet unese. Ale vedle právní čistoty tu máme i ekonomickou. A tady bych zdůraznil, že se nám to nabaluje jako sněhová koule. Kdybychom takto pokračovali, tak za chvíli můžeme mít deficity řádově vyšší,“ upozorňuje člen Národní rozpočtové rady.

Komárek také připomíná, že Česko nesplní závazek dvou procent výdajů na obranu, protože k 1,73 procenta v kapitole ministerstva obrany připočítává další výdaje, které Severoatlantická aliance v čele se Spojenými státy s největší pravděpodobností neuznají.

„Je tam dostavba dálnice D11 nebo mimoúrovňová křižovatka u Brna. To jsou vyloženě civilní stavby. Bylo možné obranné výdaje zvýšit, protože na ně platí výjimka. Potom by deficit byl více opodstatněný a omluvitelný, v zásadě i v souladu se zákonem,“ dodává ekonom.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.