Petr Šabata: Připravovaný zákon o neziskových organizacích je ještě horší než na Slovensku
Slovensko je s regulací neziskových organizací o něco dál než Česko, kde se nyní objevil návrh vypracovaný poslanci za hnutí ANO a SPD Tomia Okamury. V Bratislavě přijali novelu příslušného zákona vloni v dubnu, na konci roku ji ale zrušil Ústavní soud, protože byla v rozporu se základními lidskými i politickými právy. Krátká historie slovenského řešení je ovšem poučná.
Pracovní návrh zákona o registraci neziskových organizací se zahraničními vazbami ukládá českým subjektům řadu povinností, především zapsat se do nového registru a dodat tam i seznamy zaměstnanců včetně popisu práce. Za neplnění nových povinností hrozí pokuty od jednoho až do 15 milionů korun.
Čtěte také
Neziskovky argumentují, že jejich činnost je zcela transparentní už dnes, a například Člověk v tísni varuje, že by registrace ohrozily spolupracovníky v zemích, jako je Rusko, Bělorusko nebo Afghánistán.
Opozice označuje návrh za legislativní zmetek inspirovaný v Rusku, jehož cílem je šikanovat občanskou společnost. Kdyby prošel v současné podobě, která je přísnější než zrušený zákon slovenský, také by se obrátila na Ústavní soud.
Varovné okolnosti
Vznik poslaneckého návrhu provází přinejmenším čtyři varovné okolnosti. V první řadě jde šíří záběru a obecností výrazně nad závazek z programového prohlášení vlády, kde se mluví jen o zprůhlednění financování neziskových organizací, které čerpají prostředky z veřejných rozpočtů nebo zahraničních zdrojů. Přitom navrhovaný zákon by se zřejmě vztahoval i na univerzity, církve a pozor by si měl dát také celý byznys.
Čtěte také
Návrh nevzniká na ministerstvu spravedlnosti, které se bude o celou agendu starat, ale v úzké skupině poslanců. Přihlásil se k němu Jindřich Rajchl za SPD, Radek Vondráček z ANO spoluautorství popřel, ale do debaty se zapojuje, v České televizi řadu formulací kritizoval... Toto poslanecké řešení, které se vyhne podrobnému připomínkovému řízení, potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO).
Nad nekvalitou textu – a to je třetí problém – se pozastavují právníci i experti z praxe; takhle nevzniká v civilizované zemi důležitý politický zákon. Vládní koalice tím prozrazuje zjevně politickou, nikoli bezpečnostní motivaci zmiňovanou v programovém prohlášení.
A především – je to jen další z kroků, které například v Maďarsku nebo na Slovensku jednoznačně míří k omezení svobody a demokracie. Vedle podobných zákonů je to útok na veřejnoprávní média, rozvrat v kulturních institucích, snížení ochrany státních zaměstnanců a obsazování míst na úřadech vlastními lidmi, zásahy do volební legislativy...
Potřebujeme to?
Na Slovensku se návrh zákona o neziskovkách schvaloval v naprostém chaosu a také s kutilskými vylepšeními poslanců na poslední chvíli. Opozice a ombudsman ho napadli u Ústavního soudu a ten celý paskvil zrušil.
Ale neziskovky nemají vyhráno. Vláda Robert Fica v reakci na verdikt soudu vyzvala ministerstva, obce, okresní úřady, inspektoráty práce a další instituce, aby v neziskových organizacích provedly rozsáhlé kontroly. Premiér prohlásil, že bude „obrovský humbuk“ a že se veřejnost dozví „strašné věci“.
Česko tak daleko ještě není. Zatím by bylo rozumné vést důkladnou debatu nikoli o paragrafech zjevného zmetku, nebo o ruských vazbách spoluautorky – poradkyně Andreje Babiše, ale zda Česko takový zákon vůbec potřebuje.
Autor je šéfredaktor deníku Právo
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
