Apolena Rychlíková: My Voice, My Choice udělala další krok v oblasti reprodukčních práv, v Česku posiluje hlas fundamentalistů

Požadovala, aby Komise předložila návrh finanční podpory členským státům pro zajištění bezpečného ukončení těhotenství lidem, kteří v Evropě nemají přístup k bezpečné a legální interrupci.

Čtěte také

Apolena Rychlíková: V mezinárodní soutěži bodovala i kampaň proti obtěžování v MHD

Návrh aktivistické platformy, který svými podpisy podpořilo víc než 1,2 milionu obyvatel Evropské unie, se zaměřil na situace, kdy bezpečná a legální interrupce chybí. Ať už z finančních, geografických nebo administrativních důvodů. Komise už tehdy upozornila, že právo EU má v oblasti zdravotnictví jasné hranice, a že zásadní odpovědnost za přístup k interrupcím leží na členských státech, nikoliv na Evropské unii jako celku.

Problémy s dostupností interrupce přitom nejsou okrajovým ani lokálním tématem, ale celoevropskou otázkou. Ukazuje to mezinárodní přeshraniční investigace Exporting Abortion, která na datech a svědectvích popisuje, že každý rok musí v Evropě cestovat za interrupcí do jiné země víc než pět tisíc žen, protože doma narážejí na bariéry i tam, kde je interrupce formálně legální.

Téměř po dvou letech kampaně přichází dílčí úspěchy. Evropská komise přijala 26. února 2026 oficiální komunikaci k iniciativě a poprvé v takhle jednoznačné podobě popisuje, že členské státy mohou v rámci Evropského sociálního fondu ESF plus financovat opatření, která zlepšují přístup k legálně dostupné interrupční péči. A to včetně podpory žen ve zranitelných situacích.

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Musíme si promluvit o násilí na ženách

Komise zároveň říká, že národní státy mohou své programy upravit a změny předložit ke schválení. Platforma to ve svém prohlášení označuje za politický závazek a tvrdí, že Komise tím poprvé výslovně potvrdila možnost použít evropské peníze i na tuto oblast.
Je to však jen částečná výhra: komise nepředstavila nový právní nástroj ani nový fond na podporu dostupnosti interrupcí, neslíbila vyčlenit na ně žádné specifické finance. I tak se ale dá kampaň organizace považovat za úspěšnou.

V kontrastu k ní však stojí situace v České republice, kde podle zjištění Deníku N sílí hlasy protipotratové lobby. Hnutí pro život si v nové Sněmovně našlo cestu do institucionální politiky přes petiční výbor a dokázalo prosadit usnesení, podle nějž se má Babišova vláda při debatě o demografii a porodnosti ohlížet na doporučení spolku.

Petici v tomto duchu měla jako zpravodajka poslankyně Gabriela Sedláčková z Motoristů sobě a na jednání pozvala zástupce organizace, i když pod peticí bylo podle Deníku N jen necelých sedm stovek podpisů.

Tlak na omezení

Za zmínku také stojí fascinace Motoristů ultrakonzervativním americkým think thankem Herritage Foundation. Ten je praxi známý tím, že vytváří hotové „návody“ pro nové konzervativní administrativy a stojí i za nechvalně známým Project 2025.

V domácí agendě tlačí tato nadace na „rodinnou politiku“ ve smyslu posílení nukleární rodiny a přímo píše, že chce snižovat poptávku i nabídku interrupcí „ve všech fázích vývoje“ a vracet rodinu do centra politik. 

Apolena Rychlíková|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Právě se zástupci Heritage Foundation si měl Petr Macinka při cestě do USA naplánovat setkání, ministerstvo zahraničí to uvádělo i v oficiálním programu.

A tak zatímco na evropské úrovni se díky občanskému tlaku otevírají cesty ke konkrétní podpoře a posílení reprodukčních práv, v Česku sílí aktéři, kteří interrupce znovu tlačí do roviny ideologického konfliktu a chtějí jejich omezení.

Autorka je šéfredaktorka mediální platformy Page Not Found