Apolena Rychlíková: Musíme si promluvit o násilí na ženách

Kořeny sahají k brutální vraždě tří sester – Patrie, Minervy a Maríi Teresy Mirabalových z Dominikánské republiky, které diktatura Rafaela Trujilla 25. listopadu 1960 unesla, mučila a zavraždila.

Čtěte také

Domácí násilí? Bez vlastního přijetí, že jde o problém, se nezmění nic, shodují se psychologové

Jejich smrt se stala symbolem odporu vůči násilí páchanému na ženách. V roce 1981 byl 25. listopad poprvé zmíněn jako Den proti násilí na ženách na feministickém setkání v Latinské Americe.

V roce 1999 jej OSN vyhlásila jako Mezinárodní den za odstranění násilí na ženách. Domácí, sexualizované, ekonomické i psychické násilí s genderovým podtextem totiž zůstává smutnou realitou života mnoha žen po celém světě.

Jedna ze tří

Násilí na ženách představuje jeden z nejrozšířenějších a nejzávažnějších problémů v oblasti lidských práv. Podle dat Světové zdravotnické organizace zažije během života nějakou formu partnerského nebo sexuálního násilí přibližně jedna ze tří žen, tedy asi 840 milionů žen na světě.

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Proč by nás měly zajímat Dny proti násilí na ženách

Jen za poslední rok čelilo násilí ze strany intimního partnera více než 300 milionů žen starších 15 let. Tato čísla ukazují, že násilí zasahuje ženy bez ohledu na věk, sociální status nebo místo, kde žijí.

Násilí má mnoho podob. Patří sem fyzické a sexuální útoky v partnerství i mimo něj, psychické týrání, ponižování, zastrašování, manipulace, ekonomická kontrola nebo genderově podmíněné praktiky, jako jsou nucené sňatky či obchod s lidmi.

Stejně významné je i sexuální obtěžování v práci, ve veřejném prostoru nebo online. Tyto formy se často prolínají a dlouhodobě prohlubují zranitelnost obětí.

Neohlášené případy

V Evropské unii zažije nějakou formu fyzického nebo sexuálního násilí přibližně třetina žen. Zhruba jedna z pěti uvádí, že byla obětí domácího násilí, a asi 17 procent žen uvedlo, že v dospělosti zažilo sexuální násilí.

Čtěte také

Cesta z pekla. Poslechněte si příběh o hledání léku na sexuální násilí

Situace v České republice je podobná. Existují policejní a justiční statistiky, ale mnoho případů zůstává neohlášených. Ženy násilí často nehlásí ze strachu či ze studu, také kvůli ekonomické závislosti nebo nedůvěře v instituce. Skutečný rozsah genderově podmíněného násilí je tak pravděpodobně mnohem vyšší, než ukazují čísla.

Dopady násilí na ženách jsou vážné. Ženy se potýkají s fyzickými zraněními, zdravotními komplikacemi i dlouhodobými psychickými následky, jako jsou deprese nebo úzkosti.

Akční dny

Násilí ovlivňuje také jejich ekonomickou situaci, pracovní možnosti a osobní vztahy. Zasahuje i děti, které vyrůstají v prostředí strachu a nejistoty, a představuje vysoké společenské náklady.

Apolena Rychlíková|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Genderově podmíněné násilí úzce souvisí s nerovnostmi mezi muži a ženami a nelze jej chápat jako nějaké osamocené jevy bez kontextu. Pokud nerovnosti zůstávají neřešené a pokud není silná politická ani společenská vůle chránit oběti, nedaří se násilí skutečně potlačovat.

Akční dny, které právě probíhají, připomínají, že genderově podmíněné násilí nezasahuje jen ženy, ale celou společnost. Týká se rodin, dětí, partnerských vztahů i komunit. Bezpečnější prostředí pro ženy potom vytváří bezpečnější prostředí pro všechny.

A právě proto má smysl o tomto násilí mluvit. Proto je třeba věnovat mu pozornost a trvat na tom, aby ochrana obětí a prevence nebyly na okraji zájmu.

Autorka je šéfredaktorka mediální platformy Page Not Found