Návrat zvířete do volné přírody? V případě outloňů je to podle vědců špatný nápad
Badatelé z Británie, Austrálie a Bangladéše se zaměřili na ochranu outloně, malého primáta s velkými očima. Sledovali vysazení jedinců, kteří byli předtím nelegálně uloveni, zpět do volné přírody v Bangladéši. Z devíti zvířat, která takto vypustili, bohužel přežila jen dvě.
Lidská přirozenost je pomáhat, ale outloňovi nepomůžeme, když se ho snažíme vrátit do přírody. Outloni jsou hodně teritoriální zvířata a navrátilci své místo bohužel často nenajdou.
Do deseti dnů od vypuštění outloně ze zajetí do přírody ho jiní outloni pokousali, rány se zanítily a zvíře uhynulo. „Je tam velká kompetice o zdroje, jsou hmyzožraví,“ vysvětluje zooložka Barbora Černá Bolfíková.
Nevinný pohled
Outloni jsou jediní známí primáti, kteří mají jed, unikátní je i to, že ho využívají proti příslušníkům vlastního druhu. Těm, kdo je konzumují, jed tolik nevadí.
„Třeba orangutan, když mu dojde ovoce, tak si chytne outloně, roztrhne ho a sní to, co se dá snízst jako tatarák, to samé krajta nebo orel,“ popisuje s nadsázkou Stopka.
Za okouzlujícím vzhledem outloně se mnohdy skrývá bojovné zvíře. „Aby byla teritorialita výhodná, musí ti jedinci být zlí. To samé najdete třeba u rejsků u nás, také jsou agresivní na ostatní jedince v rámci populace,“ argumentuje zoolog Pavel Stopka.
Záchranné stanice
Také v Česku existuje síť záchranných stanic, které se starají o volně žijící druhy. Nějakou dobu je chovají a pak vypouštějí do přírody. „Nám ale chybí informace o tom, jestli to vypuštění bylo úspěšné a je potřeba i nějaký následný monitoring,“ varuje Černá Bolfíková.
Čtěte také
Outloň je poměrně malý primát, a tak jeho ochrana zaostává za velkými zvířaty, lidoopy nebo šelmami. V ochraně přírody se stává, že malá zvířata bývají méně chráněná než velká, krásná méně než ošklivá.
„Nějaký efekt toho, že zvíře je opravdu hezké, tam určitě je. Ale druhý efekt, proč jsou některá zvířata více studovaná, je přímý kontakt s člověkem,“ dodává Stopka, který z Oxfordu zná záchranné programy jako je Wildlife Research Conservation Unit.
Selfie safari
Pro své velké oči a nevinný pohled jsou outloni bohužel také ilegálně loveni a pašování. „Tím, že se to dostává na sociální sítě, tak spousta lidí si řekne, taky ho chci mít doma,“ líčí situaci Barbora Černá Bolfíková. To je ale omyl, tento primát nemá za sebou dlouhé soužití s člověkem jako psi, kočky nebo morčata.
Vědkyně upozorňuje i na takzvané selfie safari, kdy si dotyčná či dotyčný zvíře zákazník nekoupí, ale chce si s ním pořídit fotku. Tento styl turistiky škodí třeba luskounům v Asii, lenochodům v Jižním Americe nebo koalům v Austrálii. Zvíře z petshopů může ostatní ohrozit nemocí.
Proč není dobré vracet pašované outloně zpět do přírody? Co pomáhá k přežití koalům? Čím se vyznačují místa, kde se daří invazním druhům zvířat? Poslechněte si celou Laboratoř. Moderuje Martina Mašková. Debatují biologové Barbora Černá Bolfíková a Pavel Stopka, a studentka Juliana Walterová.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
