Leona Šmelcová: Dilema chilského prezidenta: aby se vlk nažral a koza zůstala celá
Stěny chilských škol, úřadů i ambasád po celém světě od tohoto týdne zdobí portréty nového prezidenta. Na fotografii má José Antonio Kast přes oblek přehozenou prezidentskou šerpu s vyšitým státním znakem. Pro mnohé Chilany to není jen estetický detail. Žádná hlava státu tento symbol na oficiálním portrétu nepoužila od pádu Pinochetovy diktatury v roce 1990.
Kast se sympatiemi k éře generála Augusta Pinocheta nikdy příliš netajil. Šedesátiletý lídr konzervativní pravice je politik současného trendu – tedy velkých gest a ostré rétoriky — což mu pomohlo na cestě do prezidentského paláce.
Čtěte také
Jeho kampaň stála především na kritice vlády levicového prezidenta Gabriela Borice, která stále pokračuje. V minulých dnech dokonce došlo k bezprecedentnímu ukončení klasického předávání moci – Kast tvrdí, že mu odcházející vláda neposkytovala přesné informace o stavu země.
Svůj kabinet označuje jako „nouzovou vládu“, protože levice podle něj zanechala Chile ve špatném stavu. Pokud ale Kast chce uspět, neměl by příliš energie věnovat domácím sporům. Nyní ho čeká složitější geopolitická výzva.
Nepříjemná volba
Do čela země přichází v době, kdy se vyostřuje rivalita mezi dvěma nejdůležitějšími partnery Chile: Spojenými státy a Čínou. Čína je dnes jednoznačně největším obchodním partnerem země. Do asijského giganta směřuje zhruba 37 procent chilského exportu — především měď a lithium, tedy suroviny klíčové pro moderní technologie a energetiku.
Čtěte také
Čína je zároveň významným odběratelem dalších chilských produktů, třeba citrusů či proslulých chilských třešní. Spojené státy jsou druhým největším obchodním partnerem země a zároveň bezpečnostním a politickým spojencem.
Právě mezi těmito dvěma póly se ale začíná rozehrávat konflikt, který může Chile postavit před nepříjemnou volbu.
Závislost na čínském trhu
Symbolickým příkladem je spor o projekt podmořského optického kabelu, jenž měl propojit chilský region Valparaíso s Hongkongem. Projekt podporovaný čínskými firmami narazil na silný odpor Washingtonu.
Čtěte také
Ten varuje před bezpečnostními riziky čínské technologické infrastruktury. Napětí vyvrcholilo tím, že Spojené státy odebraly víza třem vysoce postaveným chilským úředníkům, včetně ministra odstupující vlády.
Pro Kasta to znamená složité dilema. Ideologicky má blíže k Washingtonu, byť se aktuálně brání nějakým hlasitým projevům náklonnosti, ekonomická realita je však neúprosná. Chilská ekonomika je dnes s čínským trhem hluboce propojena a tuto závislost nelze v dohledné době jednoduše změnit.
Diplomatická akrobacie
Navíc se zdá, že prostor pro balancování mezi oběma velmocemi se zmenšuje.
Zatímco dříve bylo možné udržovat pragmatické vztahy s oběma stranami, dnes Washington reaguje citlivěji na spolupráci s Čínou v oblastech, jako jsou telekomunikace, digitální infrastruktura, vesmírné technologie nebo strategické suroviny.
Jedním z největších testů Kastova prezidentství tak bude schopnost udržet rovnováhu mezi dvěma soupeřícími mocnostmi. Jinými slovy: pokusit se o diplomatickou akrobacii, při níž se — obrazně parafrázováno — oba vlci nažerou a koza zůstane celá.
Autorka je publicistka
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
