Robert Schuster: Proč nebude mít zachránce Vídně ve městě sochu
Boj o umísťování soch ve veřejném prostoru už dávno není pouze otázkou estetickou či historickou. Stále častěji do podobných úvah promlouvají i nejrůznější politické pohnutky. V českém prostředí si můžeme pamatovat minulé kontroverze ohledně obnovení Mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí. Ve Vídni zase leží na stole otázka, zda postavit, či nepostavit sochu polskému králi Janu III. Sobieskému, jenž velel v roce 1683 vojskům, která ubránila město před Turky.
První plány na její vybudování se datují do roku 2013, pak ale dostal projekt stopku. Jeho definitivní konec oznámila vídeňská radní pro kulturu, sociálnědemokratická politička Veronica Kaupová-Haslerová, koncem roku 2024. Argumentovala tím, že město nechce vytvářet prostor pro aktivity namířené proti cizincům, muslimům a přispívat k šíření protitureckých nálad.
Čtěte také
A to je klíčové. Za poslední roky populace s muslimskými kořeny ve městě výrazně přibylo. Podle odhadů dnes tvoří deset až třináct procent obyvatel. Rovněž načasování definitivního rozhodnutí asi nebylo náhodné: radní pro kulturu ho oznámila jen pár měsíců před komunálními volbami.
Faktem totiž je, že pravicoví extremisté historické události okolo obrany Vídně hodně pěstují. Slouží jim jako důkaz, že už v minulosti se musel Západ bránit muslimské invazi. Historické osobnosti jako Jan III. Sobieski nebo velitel obrany Vídně, hrabě Ernst Rüdiger von Starhemberg, jsou pro ně hrdinové s přesahem do dneška.
Koneckonců i pravicově-extremistický atentátník z novozélandského Christchurche, který v roce 2019 zabil při útocích na dvě mešity celkem 51 lidí a desítky dalších zranil, se v „manifestu“ zveřejněném před vlastním činem odvolával mimo jiné právě na vítěznou Sobieského bitvu o Vídeň.
Čtěte také
Téma už dávno také získalo mezinárodní rozměr poté, co se do toho vložilo polské velvyslanectví v Rakousku. Argumentovalo tím, že Polsku byl vznik památníku slíben. Jeho zástupci také poukázali na skutečnost, že v rakouské metropoli mají svá památná místa argentinsko-kubánský revolucionář Ernesto Che Guevara, stejně tak i sovětský diktátor Josif Vissarionovič Stalin, což zjevně nikomu nevadí, tak proč by tomu mělo být v případě Sobieského jinak? Vídeň se hájí tím, že památník polskému králi už existuje, akorát že je bez sochy. Stejně tak připomíná po něm pojmenovanou ulici.
Křehké příměří sociálních demokratů
Celá debata má i silný vnitrorakouský podtext. Sociální demokraté, kteří už přes sto let kontrolují vídeňskou radnici, sami sebe často označují za jedinou „vídeňskou stranu“. Mají tak ambici zastupovat všechny obyvatele dvoumilionové metropole, včetně těch s muslimskými kořeny. To se jim také daří, jak naznačuje rostoucí počet jejich politiků se jmény, která napovídají orientální původ.
Čtěte také
Sociální demokraté musí své postoje pečlivě vyvažovat. Už velká migrační krize let 2015 a 2016 vytvořila hluboký příkop, který se doslova táhl napříč městem. Politici a členové z centrálních obvodů, zpravidla dobře materiálně zabezpečení, prosazovali politiku otevřené náruče. Chodili pomáhat do azylových center nebo běžencům na vídeňské hlavní nádraží.
Naopak funkcionáři z velkých obvodů na okraji města volali po přísné regulaci migrace. Také proto že intuitivně tušili, že nově příchozí dříve nebo později skončí právě ve velkých sídlištích jejich rajonů a zvýší už beztak vysoký podíl cizinců mezi obyvateli.
Od těch časů panuje u vídeňských sociálních demokratů mezi „vítači“ a „odmítači“ migrace křehké příměří. Riskovat kvůli polskému králi, aby staré spory znovu naplno propukly, se nikomu nechce.
Autor je editor deníku Právo
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
