Putinovo přátelství má své meze. Mdlá reakce Moskvy by Teherán neměla překvapovat

7. březen 2026

Zatímco Teherán v sobotu zasypávaly americké a izraelské bomby, zatelefonoval vysoký íránský diplomat do Moskvy. Hovořil s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, který mu vyjádřil účast a nabídl podporu – ale jen verbální. Írán se tak stal po Sýrii a Venezuele další zemí, která pocítila, co znamená – nebo spíše neznamená – partnerství s Ruskem, píše evropský zpravodajský server Politico.

Od chvíle, kdy Rusko před čtyřmi lety napadlo Ukrajinu, si hraje na vůdce takzvaného multipolárního světa. V rozhodujících okamžicích je však jeho reakce v praxi nápadně slabá, když jsou jeho spojenci napadeni.

Jen slovní odsouzení?

Už koncem roku 2024 zjistil syrský prezident Bašár Asad, že ruská podpora není zárukou přežití jeho režimu, když do Damašku vtrhli povstalci.

Čtěte také

I venezuelský prezident Nicolás Maduro, který je od začátku roku v americké věznici, asi přemýšlí, kde byl Kreml ve chvíli, kdy ho potřeboval. A minulou sobotu byl při americko-izraelském útoku na Teherán zabit nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Alí Chámeneí.

Írán je nejnovější ukázkou rozporu mezi velkými řečmi Kremlu o odporu vůči americké hegemonii a skutečným světem, kde se tato hegemonie projevuje. Mdlá reakce Moskvy by Teherán neměla překvapovat.

Dala se očekávat přinejmenším od loňského léta, kdy během dvanáctidenní války s Izraelem, při které na íránská jaderná zařízení útočili i Američané, Rusko rovněž Íránu nepomohlo a útok jen slovně odsoudilo.

Bez vojenské pomoci

Moskva se později snažila škody napravit. Hájila právo islamistického režimu potlačovat protesty, při nichž íránské bezpečnostní síly zřejmě používaly i ruskou výzbroj a technologii.

Čtěte také

V prosinci, kdy se Teherán připravoval na druhý americký útok, Rusko vyjádřilo ochotu dodat Íránu střely odpalované z ramene za 500 milionů eur. Moskva také dělala prostředníka v americko-íránských jednáních a navrhla, aby se íránské zásoby obohaceného uranu uskladnily v Rusku.

Íránci a Rusové také v únoru uspořádali společné vojenské cvičení v Ománském zálivu, i když Moskva k nim poskytla jen jediné plavidlo. Poradce Kremlu Nikolaj Patrušev prohlásil, že budou následovat další společné manévry i s účastí Číny v Hormuzském průlivu.

Když se však Írán ocitl minulou sobotu v problémech, Moskva mu vojenskou pomoc nenabídla. Oficiálně ani nemusí –ve smlouvě o strategickém partnerství mezi oběma zeměmi totiž nefiguruje.

Západ nejedná podle práva

Írán sice dodával Moskvě drony a rakety proti Ukrajině, ale Kreml mu pomoct nehodlá. Putin obhajoval takzvaně neutrální postoj Ruska už loni v červnu během prvního americko-izraelského útoku na Írán na ekonomickém fóru v Petrohradu. Prohlásil, že v Izraeli žijí nejméně dva miliony bývalých sovětských občanů.

Čtěte také

Skutečnost, že Rusko Íránu nepomohlo, nepochybně poškozuje jeho pověst na mezinárodní scéně. Zároveň to však může Moskvě i něco přinést. Kreml doufá, že odvede pozornost od ruské invaze na Ukrajinu, když bude zdůrazňovat, že Západ a zejména Spojené státy nejednají podle mezinárodních norem.

Ruský postoj vůči Íránu zřejmě také upevní nepružný postoj Kremlu vůči Ukrajině prezentovaný jako obranný krok proti západní agresi. Moskva tak bude moci použít své argumenty přinejmenším v případě, že selžou jednání o míru na Ukrajině, jejichž prostředníkem jsou Američané.

Ruská nečinnost

Mezi prvními představiteli Kremlu, kteří na sobotní americko-izraelský útok na Írán zareagovali, byl místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý prezident Dmitrij Medveděv. „Mírotvorce už zase řádí,“ napsal na platformě X o Donaldu Trumpovi. „Rozhovory s Íránem byly jen zástěrkou“, dodal.

Čtěte také

Podle poradce Kremlu pro zahraniční politiku Fjodora Lukjanova události v Íránu ukazují, že diplomacie s Trumpem je „zcela zbytečná“. Moskva teď bude doufat, že si její zbývající spojenci zapamatují spíše tuto zprávu než ruskou nečinnost, uzavírá Politico.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. Proč se Evropa bojí postavit Íránu? Maďarský premiér Orbán shání voliče kritikou Ukrajiny. Rusko láká Afričany na ukrajinskou frontu falešnými sliby. Válka v Íránu může vyvolat největší migrační krizi v této generaci. Taková jsou další témata pořadu, který připravila Gita Zbavitelová.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.