Ivan Štern: Stane se Maďarsko po příštích volbách evropštějším?
Litevská ministerská předsedkyně Inga Ruginiené prohlásila, že tvrzení maďarského premiéra Orbána, že za zastavení dodávek ropy do Maďarska ropovodem Družba nese odpovědnost Ukrajina, a ne Rusko, které ropovod bombardovalo, je nesmysl. Stejně považuje za nesmysl i to, že se Unie neustále nechává vydírat Maďary a jejich vety, jakmile jde o pomoc Ukrajině. Nyní je ve hře úvěr ve výši 90 miliard eur. Bez nich Ukrajina přestane jako stát fungovat.
Čtěte také
Orbánovi nestačil příslib ostatních členských zemí, že nebudou trvat na tom, stejně jako v případě Slovenska a Česka, aby Maďarsko za úvěr ručilo, přesto Orbán konečné hlasování vetoval.
Je nepřijatelné, aby Evropa vůči Ukrajině nepostupovala jednotně, míní litevská premiérka. Válka na Ukrajině neřekla poslední slovo. Denně z Ruska nebo z Běloruska přilétají na litevské území balony pod rádoby nevinnou záminkou pašování cigaret. Ve skutečnosti jde o zasévání neklidu mezi Litevce.
Zbavit hlasovacího práva?
Orbán je naivní, pokud má za to, že se v očích Kremlu nachází v nějakém výjimečném postavení. Až stane noha ruského vojáka na břehu řeky Tisy anebo Dunaje, bude už pozdě bycha honit.
Čtěte také
Účinným řešením by bylo zbavit Maďary hlasovacího práva. I tuto možnost evropská smlouva obsahuje. Způsob chování Maďarů už mnohokrát nabízel spolehlivé odůvodnění takového kroku. Jeden z důvodů, proč k takovému opatření členské státy zatím nesáhly, bylo přesvědčení některých z nich, že by s konečnou platností Maďarsko vrhly do náruče ruského vlivu.
Dosud skutečnost, že Maďaři, a spolu s nimi i sousední Slováci, svůj postoj na Východ vyvažují postoji na Západ, má být důvodem, proč nesáhnout k takovému radikálnímu kroku a proč se raději pokusit domluvit se se středoevropskými kverulanty jiným, ne tak rázným způsobem.
Naděje v evropštější Maďarsko
Na otázku, do jaké míry je tento postoj výrazem zdravého rozumu anebo naopak projevem uhlířské víry, má řada členských států jednoznačnou odpověď. Ve sféře ruského vlivu se už dávno ocitly a pozvolna se v něm i rozpouštějí.
Jejich zahlížení na Západ má zcela jinou konotaci. Nejde jim o posílení evropské integrace, ale o pochvalné zamručení z Bílého domu, že se jako trojští koně podílejí na pozvolném rozkladu evropského společenství – cíle, jejž nesleduje jen ruský diktátor Putin, ale i americký prezident Trump.
Váhání uvnitř Evropy způsobuje i víra, že v nadcházejících volbách v Maďarsku za delší konec potáhne opoziční strana Tisza, a Maďarsko se rázem stane evropštějším. Tázat se, zda tato víra není rovněž uhlířská, je ale na místě. Předseda strany Magyar přece nezapírá, že je na prvém místě Maďar.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
