Česko-korejská spolupráce na Dukovanech se rozvíjí a studentů přibývá, pochvaluje si ředitel centra
Kvůli chystané dostavbě nových bloků jaderné elektrárny Dukovany vzniklo Česko-korejské centrum jaderné spolupráce. Jeho cílem je propojit výuku, výzkum a praxi, posílit spolupráci mezi českými a korejskými univerzitami a připravit novou generaci specialistů pro jadernou energetiku. „Zájem o jaderné inženýrství roste a česko-korejská spolupráce se úspěšně rozvíjí,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus ředitel české části centra a vedoucí Katedry jaderných reaktorů ČVUT Jan Rataj.
Jižní Korea má specializované univerzitní programy pro jadernou energetiku navázané na provozovatele elektrárny a už nyní tam jezdí na stáže i čeští studenti. Korejci slibovali poskytnutí svého know-how právě i v oblasti vzdělávání v souvislosti s dostavbou Dukovan. V jaké fázi teď tato spolupráce je?
Řekl bych, že se úspěšně rozvíjí. Jakmile jsme založili Česko-korejské centrum, měsíc na to už jsme tady měli jednoho z korejských profesorů na týdenní přednáškový blok. To pokračuje i v tomto roce. Teď tady máme dokonce jednoho z profesorů na celý semestr, který přednáší našim studentům.
Čtěte také
Další přednášky jsou potom plánované v týdenních blocích na duben a květen a zároveň připravujeme další aktivity. Také připravujeme společný magisterský studijní program s korejskou univerzitou. Do toho jsme zapojili i polské technické univerzity ve Varšavě.
Připravujeme dokonce semestrální projekt pro korejské studenty, aby byli tady u nás – plánuje se, že by mohli v České republice zůstat a podporovat jak výstavbu, tak potom provoz dukovanských reaktorů.
Rozumím tomu správně, že se daleko víc učí čeští studenti od korejských představitelů? Nebo je to zhruba napůl?
Určitě zatím převládá snaha získat co nejvíce informací od korejské strany. Je vidět zvýšený zájem českých studentů jezdit na stáže do Koreje, chodí na přednášky korejských profesorů.
Stovky nových pracovníků
Na jakých úrovních bude probíhat spolupráce v souvislosti s plánovanou dostavbou Dukovan? Má vést jak k přípravě provozního personálu, tak i k tomu, aby čeští inženýři v budoucnu uměli tu technologii sami navrhovat a rozvíjet?
Zcela určitě. Korejská strana tady postaví jadernou elektrárnu a my se o ni budeme muset umět starat. Budeme potřebovat získat o té technologii detailní informace, abychom ji nejen uměli provozovat, ale abychom mohli zajistit servis, abychom mohli zajistit modernizace, které určitě nastanou v průběhu provozu. Potřebujeme toho získat mnohem více, než jenom dostat zařízení na klíč a snažit se ho provozovat.
Čtěte také
Je už jasné, kolik pracovníků a jakých zaměření bude zapotřebí pro rozšířený provoz Dukovan? Budou se studenti muset připravovat na konkrétní typ reaktoru, na konkrétní technologie?
Zcela určitě. Co se týká počtu zaměstnanců, tak se předpokládá, že na jeden blok to bude nějakých 700 až 800 pracovníků. Ale samozřejmě lidí, kteří budou zajišťovat servis a podporu, bude mnohem více.
Na Dukovanech v současnosti pracuje nějakých 1700 pracovníků ČEZu, ale celkem je to asi 3000 pracovníků. Takže na jeden blok dejme tomu 800 lidí, na dva bloky 1600. Pokud jde o strukturu pracovníků, tak to budou všechny profese od strojních inženýrů přes elektro až po jaderné specialisty.
Příprava určitě bude zaměřená na konkrétní technologii. Pracovníci se budou připravovat na provoz na full-scope simulátoru, který pro to bude muset být sestaven.
Technologické rozdíly
V čem je korejská technologie reaktorů jiná než ty, které se u nás používaly dosud?
Jeden z klíčových rozdílů je třeba ve tvaru paliva. U nás se používá takzvaná trojúhelníková mříž, tady se používá čtvercová – průřez paliva má jinou geometrii. To je ten nejviditelnější rozdíl, ale je jich tam celá řada.
Čtěte také
Z hlediska používaných materiálů jsou to pokročilé reaktory, takže tam jsou nové bezpečnostní systémy. Ale je to pořád technologie tlakovodního reaktoru, fyzika zůstává v podstatě stejná.
Když jste mluvil o rozdílu geometrii paliva, co to znamená pro to, odkud budeme to palivo do Dukovan brát? Můžete připomenout, odkud se k nám bude dostávat?
Záleží, jaký bude finální kontrakt, jak budou nastaveni subdodavatelé. Očekávám ale, že by palivo mělo být standardně z korejské strany.
Studentů přibývá
Ještě v roce 2024 jste mluvil o tom, že ze strany studentů není příliš velký zájem o studium jaderného inženýrství. Změnilo se to teď s plánem na dostavbu Dukovan i s výhledovým rozšiřováním Temelína?
Ano, změnilo se to. Tehdy jsem to říkal v kontextu toho, že jsem překvapen, že se blížil projekt Dukovan a podepsání kontraktu a my jsme to stále nepozorovali na zvýšených číslech studentů. Ale ve chvíli, kdy se podepsal kontrakt, tak nastala opravdu skoková změna.
Čtěte také
V tomto akademickém roce nastoupilo do prvního ročníku o padesát procent víc studentů. Neustále sleduji čísla přihlášených a zapsaných studentů a už teď pozoruji, že letos opět převýšíme počet z loňského roku. Zájem roste. A od kolegů z Brna vím, že u nich je to stejně.
Jaký je teď nejbližší cíl Česko-korejského centra jaderné spolupráce?
Nejbližší cíl je dokončit společný studijní magisterský program, nechat ho akreditovat, rozběhnout na standardní úrovni a rozběhnout přednášky. Studentské výměny probíhají, což je úžasné. Chceme také připravovat společné výzkumné projekty.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.



