Národní parky nelze kácet, varuje Bursík a dodává: Dotace na opravy domů přečerpala už Fialova vláda

Petr Macinka byl v čele ministerstva životního prostředí něco přes dva měsíce. S vědomím toho, že jde o velmi krátkou dobu, jak byste dosavadní působení Motoristů v čele resortu hodnotil?

Já nejsem v politice asi tak čtrnáct let, tak se mi úplně nechce hodnotit politické působení.

Mně jde o ty konkrétní kroky, které tam proběhly.

Konkrétních kroků tam moc nenastalo, protože to ministerstvo nemělo ministra. Z logiky věci to muselo drhnout.

Čtěte také

Turek a ministr v tandemu mohou udělat dost práce, věří Peštová. Hladík: Post zmocněnce je zbytečný

K programu Nová zelená úsporám je poctivé říct jednu věc. To, že Nová zelená úsporám stojí, že byla přečerpána a zastavila se, že jsou z toho nervózní žadatelé, kteří mají podané žádosti, že jsou z toho nervózní výrobci technologií obnovitelných zdrojů energie a instalační firmy – to nejde za Motoristy.

Jde to bohužel za předchozí vládou, za předchozím ministrem životního prostředí, protože tam došlo k přečerpání. Program byl zastaven, protože se hodně naklonil směrem k programu na zateplování budov.

Byl tam hodně velkorysý program Oprav dům po babičce a viděli jsme reklamy, které nabízely lidem, že když se sečtou všechny možnosti zateplení, fotovoltaiky, vody, větrání a podobně, tak mohou dostat více než dva miliony korun. Což nebyla pravda, protože tam byl limit jeden milion. Ten program se prostě přehřál a zastavil.

Je pozitivní, že se začíná i pod tlakem premiéra Andreje Babiše (ANO) rychle jednat o tom, že program potřebuje znovu nastartovat – jak kvůli firmám, tak kvůli domácnostem, které z něj čerpají.

Čtěte také

Emisní povolenky drtí průmysl Evropy, míní Knotek. Nerudová: Za drahé energie můžou i jiná opatření

Nastupující ministr životního prostředí Igor Červený se nechal slyšet, že jeho první starostí v úřadě budou kromě Nové zelené úsporám také akcelerační zóny. Ministerstvo chce podmínky předělat tak, aby zóny byly hlavně tam, kde nikomu nevadí, tedy v blízkosti dálnic, na bývalých skládkách, a pokud už v kulturní krajině, tak minimálně kilometr od lidských obydlí, ne 500 metrů, jak se zatím předpokládalo. Co na to říkáte?

Já bych s tou tezí souhlasil, vyjma toho posledního. Debatu, jestli kilometr nebo půl kilometru by neměli rozhodovat politici. Každý projekt větrné elektrárny musí mít hlukovou studii, kde se určuje, v jaké vzdálenosti od obydlí může být.

Myslím ale, že skutečně neumíme dobře využít větrnou energii. Když jedete třeba z Drážďan do Berlína, tak vidíte podél dálnice mnoho větrných farem. Když se podívám, jak to vypadalo s výrobou elektřiny z větru v Evropě za včerejší den, tak Česko pokrylo 2,7 procenta spotřeby elektřiny z větru. Polsko pokrylo dvacet procent, Německo osmdesát, Rakousko čtrnáct.

Čtěte také

Větrníky uprostřed obce? Politici jen straší lidi, akcelerační zóny jsou promyšlené, namítá expert

Problém je, že nemáme instalovaný výkon, ne že by u nás nefoukalo. Je potřeba urychlit výstavbu větrných elektráren. Trochu mě zaráží, že se tu neustále mluví o akceleračních zónách, jakoby se větrné elektrárny v budoucnu měly stavět jen tam – a to není pravda.

Ty zóny jsou nástroj, který má pomoci v budoucnosti, aby povolovací řízení bylo rychlejší. Limit pro povolování je jeden rok. Zároveň ta stejná směrnice členským státům Evropské unie ukládá, aby povolovací řízení kdekoliv mimo akcelerační zóny – to znamená na celém území toho členského státu – trvalo maximálně dva roky.

Takže z pohledu investorů do větru je jeden nebo dva roky úplně fuk. Jsou totiž zvyklí na sedm, devět nebo deset let – nebo zastavení projektu. Myslím, že se klade příliš velký důraz na akcelerační zóny a rád bych tomu řekl, že by to mělo být transparentní, protože mám podezření, že ty zóny byly navrženy na míru konkrétním možným dodavatelům. To by bylo samozřejmě v principu špatně.

Hojně se diskutovalo také o omezení peněz pro národní parky. Nastupující ministr Igor Červený to obhajuje slovy, že parky mají z předchozích období stamilionové rezervy a ministerstvo životního prostředí je posíláním peněz navíc navyšuje. Souhlasíte s panem Červeným, že je to zbytečné a že je třeba se chovat, jak on říká, finančně udržitelně?

Ne. Je potřeba si uvědomit, že lesy v národních parcích jsou lesy zvláštního určení, nejsou to hospodářské lesy. Jestliže by ministerstvo životního prostředí nutilo národní parky, aby akcelerovaly obchodní činnost a kácely a prodávaly, tak je to v příkrém rozporu s posláním národních parků.

Čtěte také

Národní parky přijdou o část peněz. „Musíme propouštět a šetřit,“ říká šéf NP Šumava

Byla tu kulturní válka o tom, jestli se má kácet Národní park Šumava. Já jsem byl její součástí a byla to velice vyhrocená debata v celé společnosti. Přirozená sukcese nám ukázala, že ten přístup byl správný – ponechat divočinu a ty nejcennější části Šumavy bez lidského zásahu.

Toto je potřeba zachovat, nevstupovat do toho. Máme tady unikátní národní park v centrální Evropě, na který jsme všichni v České republice hrdí a jezdí se na něj dívat lidé z celého světa. Takže bych velice varoval před podfinancováním fungování národních parků – to je hazard.