Petr Šabata: Proč by měli ministři Babišovy vlády jezdit spíš do Varšavy než do Bratislavy
Zatímco v Praze schválila vláda novou hospodářskou strategii, v Bratislavě se v plné míře začaly projevovat dopady třetího konsolidačního balíčku kabinetu Roberta Fica – a nastalo velké rozčarování.
Celkově je situace slovenské ekonomiky zlá pro domácnosti i pro firmy, nejhorší ze zemí střední Evropy. A pro Česko je varováním.
Slovensko jako Řecko
Velmi tvrdé hodnocení teď vydala Národní banka Slovenska, která přirovnala stav hospodářství a veřejných financí k Řecku v období, kdy země upadla do těžké krize a těsně se vyhnula bankrotu. Nefunkční vládní konsolidace dusí ekonomiku a nezlepšuje stav veřejných financí, uvedla banka, jejímž guvernérem je přitom bývalý politik Ficova Smeru Peter Kažimír.
Čtěte také
Nedávno se vypravili na Slovensko ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Ten řešil i s premiérem Ficem situaci, kdy Slovensko přestalo dostávat ropu přes ropovod Družba, protože byl na Ukrajině poškozen ruskými útoky. Fico podezřívá Kyjev z liknavosti při obnovení dodávek a hrozí, že Slovensko přestane na Ukrajinu dodávat elektřinu.
To je nemravné – a především Fico jen sklízí, co zasel: pouze Slovensko a Maďarsko dál odebírají suroviny z Ruska, všechny ostatní země EU včetně Česka si zajistily jiné zdroje. Jak vtipně podotkl jeden kritik na adresu Ficovy vlády – trvá na své zahraniční politice čtyř světových stran, ale ropa neteče ani z jedné...
Co vše se zhoršuje
V únoru dostali lidé na Slovensku poprvé nižší výplaty, do nichž se promítla úsporná opatření, a okamžitě se propadly tržby v obchodech. Inflace za celý loňský rok byla přes 4 procenta (kvůli vyšší DPH), v Česku to byla 2,5 procenta.
Čtěte také
Vinou amatérské konsolidace se růst HDP vloni pohyboval pod jedním procentem. Je to nejhorší výkon za posledních 25 let (s výjimkou krize a covidu), Česko rostlo o 2,5 procenta, prognóza ČNB na letošek je 2,9 procenta.
Slovensko je také nejhorší v porovnání životní úrovně s průměrem EU – dosahuje 74 procent, Maďarsko 76, Polsko 78 a Česko 90 procent (poslední data za rok 2024). Zhoršuje se zdravotnictví, dopravní obslužnost i kvalita vzdělávání...
Co nejužší vztahy s Polskem
Když Karel Havlíček mluví s Robertem Ficem o spolupráci v jaderné energetice, na první pohled to dává smysl. Jenomže zatímco zakázku na nové jaderné bloky v Dukovanech získala korejská firmy KHNP v tvrdé férové soutěži, výstavbu bloku v Jaslovských Bohunicích bez mezinárodního tendru podepsala Ficova vláda s americkou firmou Westinghouse. Podrobnosti nejsou známé a cenu považují experti za přemrštěnou.
Nedává tedy příliš smyslu ani pro ekonomické ministry jezdit na Slovensko, které je ekonomicky na dně a jehož premiér se namísto HDP a inflace stará o poškozování Ukrajiny. Určitě by ale měla Babišova vláda pěstovat v regionu co nejužší vztahy s Polskem – to je v elitní společnosti šesti zemí vedené Německem, které ještě spolu s Francií, Itálií, Nizozemskem a Španělskem skládají ekonomickou koalici ochotných.
Ta by měla spět ke společnému kapitálkovému trhu, snadnějšímu získávání investic a dalšími okamžitými kroky chce posílit konkurenceschopnost ekonomik. Nemíní se přitom zdržovat s kverulanty typu Maďarska a Slovenska. Kdo nebude v tomto klubu, začne rychle ztrácet nejlepší firmy, nejtalentovanější lidi i budoucnost.
Autor je šéfredaktor deníku Právo
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka

