Místo „švindlů“ strategie, „která nemá obdoby“. Musíme nastartovat ekonomický růst, plánuje Havlíček
Vláda v pátek představila hospodářskou koncepci Česko, země pro budoucnost 2.0. Opatření, jimiž chce zlepšit podnikatelské prostředí, ministři schválili na začátku týdne. Zaměřují se na energetiku, vzdělávání, výzkum a inovace, výstavbu a bydlení anebo dopravu. „Je to velmi konkrétní manažerský materiál, který z mého pohledu zatím nemá obdoby v České republice,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus ministr průmyslu a obchodu z hnutí ANO, vicepremiér Karel Havlíček.
Pane ministře, co je v nové vládní koncepci jiného, než si nalinkoval předchozí kabinet? Váš předchůdce ve funkci Lukáš Vlček (STAN) tvrdil v České televizi, že váš materiál do jisté míry kopíruje ten jeho.
Nekopíruje. Zásadní změna je dána tím, že se materiál připravoval zodpovědně dva a půl roku a dělali na něm nejschopnější lidé z byznysu, z vědy, z výzkumu a tak dále. Jinými slovy, na rozdíl od minulé vlády to není úřední dokument, který byl šitý trochu horkou jehlou.
Čtěte také
To, co tam dávalo smysl, jsme samozřejmě použili. Ale je to materiál, který připravovali úspěšní lidé, a já jsem přesvědčen, že pokud chceme být úspěšní, musí na tom participovat ti, kteří vědí, jakým způsobem toho dosáhnout. Takže je to společná práce.
Po dobu dvou let jsme dávali dohromady, jak udělat předvídatelné prostředí v oblasti energetiky, v oblasti investic, v oblasti daní, v oblasti trhu práce, digitalizace a tak dále. Je to velmi konkrétní manažerský materiál, který z mého pohledu zatím nemá obdoby zatím České republice.
Bývalý ministr Lukáš Vlček také uvedl, že v té strategii je hodně betonu, hodně asfaltu, ale je tam podle něj méně důraz na kvalitu lidských zdrojů. Jak byste na tuto námitku odpověděl?
Strategie začíná vzděláváním, což tam předchozí vláda vůbec neměla. To znamená, jakým způsobem budeme získávat lidi vůbec z trhu práce do hospodářské oblasti, jak budeme v uvozovkách vzdělávat úplně od základu, jakým způsobem budeme případně získávat lidi ze zahraničí do doby, než budeme mít naše kapacity. Vůbec to není o tom, že to je o betonu, je to naopak o nejnovějších technologiích.
Čtěte také
Je tam samostatná kapitola o umělé inteligenci, samozřejmě o digitalizaci. Velmi se věnujeme výzkumu a vědě jakožto základu pro to, abychom vůbec byli schopni přidanou hodnotu v budoucnu generovat. Takže řekl bych, je to skoro opačně.
Ale samozřejmě tam musíme mít i věci spojené s investicemi třeba do dopravní infrastruktury. Jak nepochybně i bývalý ministr ví, bez toho se to neobejde.
Vládní priority
Odrážejí se vaše priority aspoň trendově v letošním rozpočtu? Třeba co se týče školství, tam poputuje asi o 2,5 miliardy víc, než bylo v návrhu exministra Zbyňka Stanjury (ODS). Ale třeba podle analytičky organizace EDUin Nikoly Šrámkové to nebude stačit na pokrytí všech závazků, natož aby to vytvářelo prostor pro investice. A navíc, když jste mluvil také o vědě a výzkumu, tam také letos finance poklesnou.
Ne, pozor, do výzkumu nepoklesnou. Financemi jsme museli napravit to, že minulá vláda tam naprosto bezostyšně dala skoro o tři miliardy korun takzvaně navíc, ale ty vůbec neměly co do činění s výzkumem. To byl normální prachsprostý švindl, kdy tam prolinkovali peníze, které měly být na dopravě, a označili je na výzkum s tím, že si je potom stáhnou. To jsme nemuseli uvést na pravou míru.
Čtěte také
Peníze na výzkum jsou úplně stejné, jako navrhla vláda předcházející. Co se týká školství, tam je o něco více. Vždycky můžeme říct, že by se dalo dát ještě více, ale na druhou stranu víte, že jsme tlačeni, logicky, i k tomu, abychom měli rozumné rozpočty.
Jestliže jsme tady zdědili rozpočet, který neodpovídal na rok 2026 ani omylem plánu a chyběly tam desítky miliard korun, tak jsme se museli přiměřeným způsobem postavit k jednotlivým kapitolám.
Ale v každém případě jde do vzdělání více, než bylo za minulé vlády. Pro nás hospodářská strategie ukazuje cestu s ohledem na kapacity hospodářství, to znamená základní školy, předmět člověk a technika, duální vzdělávání na středních školách a podpora technických oborů.
Nezávislí odborníci i zástupci oborových komor považují váš materiál za dobře připravený, ale nedokážou v něm najít, kde se na to vezmou peníze. Protože jsou v něm věci jako odpočty, investice do výzkumu, vývoje, do vzdělání a tak dále. To všechno něco stojí a už teď, jak jsme říkali, je rozpočet napjatý. Můžete přiblížit zdroje, které to budou krýt?
Máte pravdu, my jsme se tomu věnovali v závěru, v poslední kapitole docela do detailů. Částečně se to bude dofinancovávat ze zdrojů nikoliv přímo rozpočtových, ale třeba energetika je hodně ze zdrojů například ČEZu, to znamená, to je samostatná společnost, která generuje svoje zisky.
Čtěte také
Do značné míry se to bude financovat ze společných projektů na bázi PPP tedy ve spojení s privátním sektorem. Hodně toho bude třeba v dopravě. Určitě si někteří vzpomínají, že se ještě naší vládě minule podařilo, myslím tím v roce 2021, zahájit třeba PPP projekt dálnice na Strakonice – dopadl velmi dobře a toto je další cesta. Takto se dá budovat celá řada dalších klíčových investic.
Samozřejmě to je spojeno i s rozpočtovými penězi a s půjčkami. Ale ve finále si musíme uvědomit, že pokud chceme do budoucna zajistit příjmy státu, to znamená zvýšení HDP, potřebujeme i příjmovou stránku.
A tu budeme mít tehdy, pokud rozpohybujeme privátní sektor, který bude generovat zisky a my z něj následně můžeme získávat daně a ty dávat třeba do infrastruktury. Je to začarovaný kruh, ale pokud nenastartujeme hospodářský růst, potom nebudeme mít nikdy, to garantuji, ani solidní rozpočty.
Konkurenceschopnost podniků
Teď se diskutuje o opatřeních, která podniká německá vláda na podporu svých třeba energeticky náročných odvětví. Jak na to česká strana reaguje nebo bude reagovat, aby to nezhoršilo konkurenceschopnost zdejších podniků vůči těm německým?
Setkal jsem se s německou ministryní hospodářství, detailně jsme to řešili. Německo dává v roce 2026 739 miliard korun do podpory energetiky. A zdaleka nejde jenom o energeticky náročná odvětví, jde to plošně do snížení regulované složky a tak dále. Tomu samozřejmě stačit nemůžeme a ani nemáme tu ambici.
Čtěte také
Naším cílem v oblasti energetiky bylo v okamžitých opatřeních srovnat krok s Evropskou unií, což jsme udělali tím, že jsme zbavili spotřebitele a hlavní firmy takzvané zelené daně. To byly poplatky za obnovitelné zdroje energie. Tím se nadechnou firmy a do rozpočtu se to vrátí několikanásobně v podobě příjmů, to znamená na daních, na investicích.
Současně se zaměříme na energeticky náročná odvětví. Pro tuto skupinu firem už máme připraven na rok 2026 speciální program, který by měl rozšířit množství firem, které dosáhly na formu podpory. To je pro nás naprosto zásadní, protože se jedná o oceláře, jedná se o chemii, jedná se o keramičky, jedná se o výrobu cementu, vápna, slévárny.
To jsou všechno produkty, které když tady nebudeme mít, tak se stejně budou dovážet odněkud z Číny nebo z Turecka. A tam se budou bohužel vyrábět na vehiklech a v provozovnách s horší účinností a paradoxně se prostředí znečistí více. Naše jasná ambice je udržet tady tento průmysl.
Čtěte také
A do jaké míry počítá strategie vaší vlády s vlivy, které přicházejí v souvislosti s hospodářskou politikou u našich západních sousedů, ať se to týká postojů k energetice nebo k dalším otázkám?
Musíme to reflektovat, protože nežijeme ve vzduchoprázdnu. My jsme zahájili skutečně velmi cílenou ekonomickou diplomacii. Jezdíme zemi od země, přesvědčujeme naše partnery o racionálních opatřeních, které musí nastat v rámci Evropské unie, například v rámci energetické politiky, v rámci klimatické politiky. Domnívám se, že v Evropě začíná růst ambice udělat s tím skutečně něco zásadního.
Kancléř Friedrich Merz i německá hospodářská ministryně jasně řekli, že například zavření jádra byla chyba. Dokonce s nimi dnes komunikujeme například na bázi spolupráce v malých modulárních reaktorech.
Děláme to celkem zodpovědně a v každém případě se snažíme v rámci Evropy získávat spojence a partnery. Myslím, že se docela daří.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
