Šedá ekonomika je v Česku minimální. Dopad EET proto bude přinejlepším nulový, soudí ekonom Bartoň

Babišův střet zájmů podle ekonoma nevyřeší ani svěření Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust. „Agrofert nestačí. Premiér vlastní firmy, které nejsou součástí Agrofertu a které jsou příjemci veřejných peněz. Pokud Agrofert jako mateřskou organizaci dá do svěřenského fondu, tak aspoň formálně splní to, co vyžaduje litera českého, relativně laxního zákona,“ uznává a pokračuje:

Čtěte také

Střet zájmů Babiš řeší podle zákona, usuzuje Jermanová. Gregorová: Porušil slib a zbytečně mlží

„Ale překvapuje mě, že mu pořád nikdo nepokládá otázku: A co ty ostatní firmy?“

I s dalšími firmami by podle Bartoně měl Babiš nakládat stejně jako v případě svého hlavního podnikatelského klenotu.

„Je jedno, jestli tyto firmy vloží do Agrofertu a potom doputují do toho svěřenského fondu. Nebo je tam dá vedle Agrofertu, nebo začne úplně jiný svěřenský fond. Ale ty ostatní firmy mají stejný problém jako firmy, které jsou v Agrofertu,“ připomíná s tím, že všechny společnosti vlastněné Babišem mají tak výrazný podíl v české ekonomice, že řešení střetu zájmů musí být komplexní.

Proti šedé ekonomice

Staronová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) plánuje opětovným zavedením elektronické evidence tržeb zakleknout na šedou ekonomiku. Slibuje, že to přinese do státního rozpočtu zhruba 15 miliard korun. To je však podle Bartoně zcela nerealistický odhad a domnívá se, že vláda zavedením EET neušetří.

Čtěte také

Nové EET podporujeme, bez něj rostly daňové úniky. Netěší nás ale výjimky, zní ze svazu podnikatelů

„Odhady nezávislých ekonomů se pohybují zhruba v polovičním řádu. Budeme rádi, když se to zespodu přiblíží aspoň k deseti miliardám,“ poukazuje.

„Problém celého tohoto balíčku, který je teď představován, je, že vybere maximálně sedm osm miliard. Ale když si napočítáme to, co rozdává, tak to je zhruba deset miliard. Ve skutečnosti se schodek rozpočtu ještě prohloubí. Když vláda vybere levou rukou v optimistickém pohledu deset miliard, ale pravou je zase začne rozdávat, tak dopad na státní rozpočet bude přinejlepším nulový,“ vypočítává ekonom.

A v tažení proti takzvané šedé ekonomice vidí i další problémy. „Je strašně drahé dohledat a dokázat, že lidé dělají něco bokem,“ tvrdí.

„Sice třeba vyberete extra deset korun na dani, ale zaplatíte za to 8 korun. To je sice pořád zisk dvě koruny, ale pokud to budete protahovat, tak za těch deset dalších vybraných korun musíte na svých nákladech zaplatit dvanáct korun. Dohledat dalšího a dalšího neplatiče a přinutit ho platit je vždycky dražší a dražší,“ usuzuje Bartoň.

Čtěte také

Ekonom: Babišova vláda neudělala maximum pro rozpočtovou odpovědnost. Základní plán ale míří správně

Navíc rozporuje výroky současné vlády, podle kterých šedá ekonomika bují. „Nebují. Máme na to tvrdá data,“ zdůrazňuje.

„Nejenom, že se šedá ekonomika nestupňuje, ale je naopak pořád menší a menší. Mimochodem i kvůli práci právě ministerstva financí, protože ono má vedle EET – ze kterého se teď dělá spása rozpočtu – spoustu dalších analytických metod. Má čím dál více dat, protože se všechno digitalizuje. Čili ono potírá a dohledává ty potenciální neplatiče i bez nutnosti použít EET,“ prozrazuje Petr Bartoň a dodává:

„Máme na světové poměry minimální a na evropské měřítko velice malou šedou ekonomiku – mezi třetinou nejmenších. To znamená, že i kdybychom ji stoprocentně zdanili, nemůžeme z toho nutně vybrat tolik peněz, jak se tady slibuje, protože ta šedá ekonomika je prostě malá.“

Narovná návrat elektronické evidence tržeb podnikatelské prostředí? Může se politik, který aktivně podniká, zbavit střetu zájmů? Celý rozhovor poslouchejte v audiu nahoře.