Pavel Polák: Evropa si musí uvědomit, že je silná. A že musí být silnější
Evropa pochopila, že co bylo doposud a co Evropanům vyhovovalo, je už nenávratně pryč. O svou bezpečnost se Evropa musí starat na prvním místě sama a nespoléhat se pouze na Spojené státy. Tento závěr není vůbec překvapivý. Zvlášť když Trumpova administrativa stále dokola opakuje, že od Evropanů očekává větší snahu.
Loni se na Mnichovské bezpečnostní konferenci mezi zúčastněnými zástupci evropských států mluvilo o tom, že Evropě zvoní hlasitý budíček, aby se konečně probudila a začala myslet na svou obranu – a také na svoje místo ve světě, které se dramaticky proměňuje.
Čtěte také
Ovšem pochopit, že se cosi podstatného ve světě změnilo, nestačí. Spolkový kancléř Friedrich Merz se obrátil na organizátory konference s přáním, že by chtěl tu letošní zahájit svým projevem. O tom, co chce sdělit přítomným prezidentům, premiérům, ministrům, diplomatům a dalším, přemýšlel se svým týmem od začátku ledna.
Merz dochází ve své analýze současného světa k poměrně zásadnímu poznatku, že „mezinárodní řád, který spočívá na právu a pravidlech, už jako takový neexistuje“. Vůdčí role Spojených států ve světě po pádu železné opony je v současnosti zpochybněná a dost možná už i opotřebovaná. Ve světě mocných, kde přestává platit právo a respekt k němu, se demokratické země jeví jako slabé a neschopné jednat.
Čtěte také
Ve světě, ve kterém se cílů dosahuje uplatněním moci, nikoli dohodou, se Evropa musí podle Friedricha Merze upamatovat na svou vlastní sílu. A tuto sílu rozvíjet – vojensky, politicky, hospodářsky a technologicky.
Závislost oslabuje
Merz může doložit, že to nejsou jen prázdná slova. Německo změnilo ústavu, aby se mohlo enormně zadlužit a investovat stovky miliard eur do obrany. Kancléř také velmi často opakuje, že jeho cílem je vytvořit z bundeswehru největší evropskou konvenční armádu.
Začal také jednat s francouzským prezidentem o připojení Německa k evropskému jadernému deštníku – protože spoléhat se pouze na ten americký je už nejisté. Zbavovat Evropu a Německo závislosti v otázkách bezpečnosti a technologií je pro Merze naprosto klíčové. Protože závislost nepodporuje vlastní sílu, závislost oslabuje.
Čtěte také
Ovšem Friedrich Merz ve svém mnichovském projevu také jasně zdůraznil, že není stoupencem levné rétoriky a pálení mostů se Spojenými státy. Je pravda, že se Evropa rozchází s Amerikou Donalda Trumpa v mnoha ohledech, ale stále je v evropském zájmu toto desítky let trvající partnerství udržovat.
Argument, který německý kancléř uvádí, nejsou hodnoty – protože o ty v poslední době mezi Spojenými státy a Evropou nejde – tím argumentem, kterému může rozumět i Washington, je prospěšnost. Amerika i Evropa mají jako partneři velkou konkurenční výhodu.
Projev Friedricha Merze je výjimečný. Slyšet od německého kancléře, že je třeba budovat silnou armádu, že je nutné dělat mocenskou politiku a že síla Spojených států je za zenitem, je pro někoho, kdo dlouhodobě sleduje německou politiku skutečně nezvyklé.
Merzův projev tedy může vejít do historie – ovšem pod jednou podmínkou: že nezůstane pouze u této proklamace, ale že program pro Evropu začne spolkový kancléř také naplňovat. Na prázdná slova a přání se dějiny – jak známo – příliš neohlížejí.
Autor je novinář, bývalý zpravodaj ČRo a ČT v Německu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
