Jan Fingerland: Putin a Chameneí, učenliví studenti kontrarevoluce
Moskva začala v posledních dnech omezovat přístup k některým internetovým službám. Tato informace má řadu možných významů. Jeden nepochybně souvisí i s tím, co se v poslední době odehrálo v Íránu.
V Rusku už dávno omezují tok informací a snaží se dostat pod kontrolu důležité komunikační platformy. Ukazuje se, že regulace zdánlivě svobodného internetu je pro diktatury mnohem snazší, než se dříve zdálo.
Čtěte také
Nejnovějším vývojem je zásah ruského Roskomnadzoru proti aplikaci Telegram, jejíž provoz je uměle zpomalován, a mluví se o jejím úplném zastavení.
Toto opatření vyvolalo negativní ohlas v samotném Rusku, a to paradoxně i u samotných vojáků a vojenských blogerů. Příslušníci ruské armády používají Telegram pro komunikaci se svými blízkými, ale také paradoxně ke koordinaci na bojišti, zejména po ztrátě Starlinku. Omezení Telegramu tedy Rusko přímo vojensky oslabuje.
Příprava na budoucnost
Část provozu se přesunula na síť V Kontaktě, ruské verzi Facebooku. Je možné, že nakonec stát od regulace Telegramu ustoupí, současně mluvčí Kremlu oznámil, že bude zcela zablokován WhatsApp. Místo něj doporučil používat domácí aplikaci Max. Jedním z cílů je pravděpodobně dostat občany pod kontrolu, protože přes Max bude pro stát snazší sledovat komunikaci lidí.
Je ovšem také pravděpodobné, že tato rozhodnutí mají co do činění s čerstvou zkušeností íránského režimu. Na přelomu roku tam vypukly rozsáhlé nepokoje, které ohrozily samotné základy islámské republiky. Ruské úřady nepochybně podrobně sledovaly tamní dění.
Čtěte také
Íránci už dávno čelí pokusům o omezování jejich internetové komunikace, a stali se z nich mistři obcházení všech podobných pokusů. Během lednové kontrarevoluce ale režim internet dočasně zcela vypnul, což demonstrantům znemožnilo vzájemnou komunikaci, a také to omezilo tok informací z Íránu do zahraničí. A tato internetová tma nepochybně přispěla k úspěšnému potlačení vzpoury.
Proč by to mělo zajímat Putina a jeho okolí? Pravděpodobně počítají s tím, že dříve nebo později budou také čelit masivní lidové nespokojenosti. Válka na Ukrajině je drahá, a bude mít stále větší dopady na život obyčejných Rusů. Bude těžké ji obhájit i v případě, že se podaří předestřít ji jako vítězství. Současně má Rusko opakovanou zkušenost, že po prohrané válce přichází revoluce.
Sdílení know how
Co se tedy v Moskvě od Teheránu naučili? Nejméně tři věci. Zaprvé, že stát potřebuje ještě více posílit kontrolu nad internetovou komunikací, a zajistit si možnost v případě potřeby tento prostor zcela vypnout nebo jinak ovládnout. Nyní úřady „zkušebně“ omezují Telegram, ale nepochybně mají připravený i íránský scénář úplného internetového blackoutu, pokud to bude potřeba.
Čtěte také
Za druhé, v Rusku si nemohli nevšimnout, že Írán sice přestál revoluci, ale jen za pomocí nasazení hrubé síly vůči vlastním občanům. Tedy, pokud věci dojdou tak daleko, a ohrožen je samotný režim, žádný prostředek není dost drsný. Ovšem pak může fungovat. Věc je ovšem třeba provést rychle a rozhodně, nenechat vzpouru rozrůst ani nechat vykrystalizovat nějaké kompaktnější vedení opozice.
A s tím souvisí třetí ponaučení. Rozdrcení íránských demonstrací tamnímu režimu před světem bez problémů prošlo. Před pár dny dokonce Generální tajemník OSN zcela vážně pogratuloval držitelům moci k výročí islámské revoluce, jako kdyby se v lednu nic nestalo.
Donald Trump sliboval protestujícím, že pomoc se blíží, ale nenásledovaly žádné činy. A organizace jako Lékaři bez hranic ani nehlesly ani tehdy, když se ukázalo, že Revoluční gardy zabíjely zraněné demonstranty přímo v nemocnicích, nebo odvlékaly zdravotníky, kteří je ošetřovali.
Íránské poučení pro Rusko tedy je, že se nemají bát nasadit ke své záchraně cokoli, protože to funguje, přinejmenším dočasně. Írán a Rusko, totiž jejich mocenská elita, spolupracují dlouhodobě v nejrůznějších oblastech, od dodávek dronů až po vzájemné diplomatické krytí. Teď se zdá, že se tato „represivní internacionála“ dále posílila, a sdílí nyní i nejnovější kontrarevoluční know how.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
