Tereza Němečková: Konec levné globalizace
Éra globalizace založené na levné práci, energiích a surovinách končí — ne však globalizace samotná. Série krizí ukazuje hlubší posun: globální ekonomiku stále více formuje mocenské soupeření velmocí. Svět se tak postupně štěpí do nových bloků. A do popředí se dostávají odolnost a bezpečnost.
Čtěte také
Zhruba od počátku 90. let hovoříme o fázi vrcholné globalizace – období budování globálního trhu založeného na dodavatelských řetězcích, které umožnily přesun výroby do zemí s nízkými náklady práce či energií a prodej na globálním trhu.
Z tohoto modelu profitovala velká část světové populace. V posledních 20 letech si však globální ekonomika prošla třemi systémovými krizemi. A nyní zažíváme čtvrtou.
Zranitelný systém
Finanční krize roku 2008 otřásla důvěrou v globalizované finanční trhy. Pandemie covidu-19 odhalila křehkost dodavatelských řetězců. Ruská invaze na Ukrajinu ukončila éru levných ruských surovin a energií, alespoň pro Evropu. A dnes sledujeme další destabilizační moment – eskalaci napětí kolem Íránu, zejména v oblasti Hormuzského průlivu.
Čtěte také
Tato situace ukazuje, jak zranitelný je systém, který jsme vytvořili: systém plný úzkých hrdel, v němž může být v případě konfliktu jako rukojmí držena prakticky celá globální ekonomika.
Zatímco první dvě krize primárně odhalily vnitřní slabiny globalizovaného systému, ty poslední dvě už mají výrazný geopolitický rozměr. Obě vyvolaly mocenský posun, ke kterému v posledních dekádách v globální ekonomice došlo. Globalizace totiž přinesla vzestup nových hráčů, zejména Číny.
A díky tomu se dnes nacházíme v období, kdy dvě největší ekonomiky světa – USA a Čína – soupeří o globální prvenství. Tento posun v ekonomické rovnováze je klíčový pro pochopení současného vývoje a predikce toho budoucího.
Geopolitické bloky
Svět se posouvá od globalizace ke „geopolitizaci“ ekonomiky. Ekonomická rozhodnutí už nejsou – a v dohledné době ani nebudou – primárně řízena efektivitou trhu, ale především bezpečností a strategickými zájmy. Firmy i vlády proto přehodnocují, odkud dovážet, kam investovat a s kým obchodovat.
Čtěte také
Výsledkem je postupná fragmentace globální ekonomiky a formování geopolitických bloků s vlastními pravidly a zájmy. Vidíme to například na rozšiřující se skupině BRICS, která dnes vedle Číny, Indie, Ruska či Brazílie zahrnuje i státy jako Írán, Egypt nebo Saúdská Arábie.
Napětí kolem Hormuzského průlivu zároveň ukazuje nejen jejich vazby na čínskou nebo ruskou ekonomiku, ale i širší tendenci diverzifikovat globální ekonomické vztahy a částečně snižovat dominanci Západu, mimo jiné pomocí rostoucí role čínského jüanu jako globální obchodní měny.
Energetika, suroviny, ale i dodavatelské řetězce se tak stávají nástroji geopolitického tlaku.
Globalizace změní logiku
Fragmentace se projevuje i v konkrétních politikách. USA prosazují tzv. „friend-shoring“, tedy přesun výroby k politicky spolehlivým partnerům. Evropská unie mluví o „strategické autonomii“ a posilování odolnosti dodavatelských řetězců. Čína buduje vlastní technologické i finanční ekosystémy.
Čtěte také
Konec levné globalizace neznamená konec globalizace samotné. Znamená konec světa, kde rozhodovala primárně cena. Nově bude klíčová bezpečnost, strategie a schopnost zvládat šoky.
Globalizace nezmizí, jen změní logiku. V této nové logice už nebude hlavní výhodou efektivita, ale právě odolnost.
Autorka je vedoucí Centra pro studium Afriky Metropolitní univerzity Praha
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.


