David Klimeš: Riskujeme ostudu v NATO, pokud na obranu nedáme ani dvě procenta HDP

Okolo této výrazné proměny obranné politiky je nyní vypjatá koaličně-opoziční hádka, ale všichni se tak trochu zapomněli zamyslet nad základním předpokladem této debaty o navyšování armádního rozpočtu: a dáváme vůbec už ta dvě procenta HDP na obranu? A udržíme to i v dalších letech?

Ta otázka není vůbec nepodstatná, protože zde vrchním ověřovačem není český stát, ale Severoatlantická aliance. A jsou důvodné obavy, že to letos prostě na ta dvě procenta nevyjde.

Splníme minimální závazek?

Od summitu v Haagu z minulého roku je dohoda členských států NATO, že do roku 2035 se má v každém státě dávat na obranu dokonce 5 procent HDP, přičemž 3,5 procenta půjde na vlastní obranné výdaje a 1,5 procenta na širší posilování obranyschopnosti.

Čtěte také

Landovský: Babišova vláda bude první, kdo dá 2 procenta na obranu. Jak to počítáme, ale posoudí NATO

Že by někdo ještě dával pod dvě procenta a dál byl černým pasažérem v Alianci, to už vůbec nepřipadá v úvahu, když Vladimir Putin dnem a nocí bombarduje Ukrajinu. Proto i Česko rychle přidalo a vláda Petra Fialy oznámila, že v roce 2024 jsme se po neuvěřitelně dlouhé dvacetileté pauze vrátili k minimálnímu příspěvku člena NATO na obranu.

Těžko říct, jak chce Babiš vysvětlit vedení NATO i americkému prezidentu Donaldu Trumpovi, že už dál výdaje nechce navyšovat, když například sousední Polsko vydává už kolem 4 procent HDP ročně na obranu. Ale možná budeme těžko obhajovat i to, že jsme vůbec splnili minimální závazek dvou procent.

Ubráníme se silnicemi?

Trochu počítejme. Rozpočet ministerstva obrany má být 155 miliard tento rok. To samo ale při očekávaném růstu bude představovat jen asi 1,7 procenta HDP. Proto se český stát bude snažit kontrolorům z NATO přelakovat i některé další výdaje jako obranné.

Čtěte také

„Leopardíky“ a F-35 jsou drahé, hájí Ševčík škrty ve výdajích na obranu. Činčila: Jde o bezpečí lidí

Někde to asi nebude velký problém: výdaje pro Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost či pro Bezpečnostní informační službu se tam asi schovají. Ale doprava za 20 miliard? To těžko.

Nejde přitom o nějakou švejkovinu, kterou vymyslel až Babiš. To Fialův kabinet jako první přišel s tím poschovávat kdejaký obchvat či železnici do kolonky obrany a ještě si vysloužit potlesk od voličů, i když armáda nedostane ani o jeden náboj navíc. V roce 2024 šly na obranné projekty ministerstva dopravy dvě miliardy, letos 20. To je jednoduše nemožné. A nepochybně něco takového kontroloři NATO v plném rozsahu neuznají.

Riskujeme pád pod dvě procenta

A máme najednou velký problém. Pokud NATO z našich obranných výdajů vyškrtá pár kolejí, trochu asfaltu a nové sanitky pro ministerstvo zdravotnictví, pak jsme najednou pod dvěma procenty HDP. A to už si v NATO dnes nedovolí nikdo.

David Klimeš|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Proto se i ty vlády, které jsou nejméně nadšené z růstu obranných výdajů, snaží alespoň trochu přestřelit ony dvě procenta, aby měly jistotu, že to nakonec tuto základní výdajovou metu naplní.

Ne tak současná vláda České republiky.

Autor je publicista