Pilip: Světem jde podivná vlna návratu části veřejnosti k silným jedincům, kteří rozhodují za nás
Petr Macinka s Filipem Turkem (Motoristé) se chovají jako lidsky nevyzrálí jedinci, kteří nabyli vliv, soudí Ivan Pilip, bývalý ministr financí a školství, bývalý viceguvernér Evropské investiční banky a dnes nakladatel. „Štve mě to a věřím, že i velkou část lidí, nejenom ty, kteří se sešli minulou neděli na náměstích. Ale vadí mi to i jako bývalému politikovi, protože politika je řemeslo, měla by mít nějakou úroveň a toto ji strašně ničí,“ kritizuje v pořadu Osobnost Plus.
Skandály současné vlády jsou podle něj nesrovnatelné i s kritikou předchozích ústavních činitelů a vládních koalic.
Čtěte také
„Dívali jsme se s úsměškem na Věci veřejné, ale Vít Bárta založil už před tím, než vstoupil do politiky, ohromnou firmu s téměř miliardovým obratem a Radek John byl špičkový novinář. Tady máte v čele strany (Motoristů, pozn. red.) dva lidi, jejichž profesní životopis neobsahuje vůbec nic, přestože jim je přes 40 let,“ srovnává.
Dosavadní ústavní činitelé měli podle něj zpravidla prokazatelné zkušenosti z oboru, expertízu nebo talent, díky němuž vynikli. U nejviditelnějších představitelů současného kabinetu tyto charakteristiky Pilip postrádá. Jejich zvolení by ale mohlo být součástí širšího trendu po výrazných osobnostech, patrného i v dalších zemích.
Čtěte také
„Světem jde podivná vlna návratu části veřejnosti k silným jedincům, kteří budou rozhodovat za nás a rozhodnou to dobře,“ popisuje někdejší politik. „Tento trend je viditelný zejména ve Spojených státech, kde je kult osobnosti a stoupenci Donalda Trumpa mu přes všechny jeho eskapády, neuvěřitelné výroky a neuvěřitelné chování vyjadřují podporu.“
Pro tento trend je prý typický despekt k institucím, pravidlům i mezinárodnímu řádu a snaha tyto struktury nejen obcházet, ale i měnit či rušit.
Produkt imperialistického tažení
Za příklad destruktivního jednání označuje Pilip i Trumpovo počínání v Latinské Americe. Americký vojenský zásah ve Venezuele ovlivňuje nejen tamní režim, ale zároveň i okolní státy – nejvýrazněji Kubu, která je bez venezuelských dodávek bez ropy. Ostrovní stát proto zavádí úsporná opatření, omezuje zdravotní péči, dopravu i dodávky elektrického proudu.
„Kubánci jsou na to zvyklí, ale je nesporné, že se situace dramaticky zhoršuje. Otázka je, jestli to režim úplně porazí,“ uvažuje Pilip. „Ve Venezuele a Nikaragui, kde byly velké lidové protesty proti režimům, se ukázalo, že dokud drží na straně režimu ozbrojené síly, tak jsou schopni, i když jsou úplně na dně, přežívat.“
Čtěte také
Kubánci navíc Trumpovi částečně fandí, protože je aktuálně jejich nejreálnější šancí na změnu. Problematická je skutečná motivace, s níž Američané do diktátorských režimů vstupují.
„Možné osvobození je vedlejší produkt imperialistického tažení za vlivem v tom regionu,“ domnívá se. „Porušování mezinárodních pravidel, které se tam stalo, je jakoby omluvitelné tím, že je vůči režimu, který žádné zákony nedodržoval. Ale samozřejmě to vyvolává otázky a rizika, které se týkají obecně vztahů velkých k menším státům a rozdělení sfér vlivu ve světě.“
Náročná obnova bez kompenzace
Blokáda Kuby má zároveň i silnou symbolickou rovinu, která navazuje na soupeření během studené války. Pro Trumpa je nejspíš lákavé hlavně to, že žádnému americkému prezidentovi se kubánský režim svrhnout nepodařilo, soudí Pilip. Jiná racionální motivace, která by intervenci opodstatnila, totiž není zřejmá.
„Kuba je zbídačená, bez infrastruktury, bez elit. Jediné, co tam bude, jsou ohromné náklady na obnovu,“ shrnuje.
Čtěte také
„Další věc je nestabilita. V zemi dneska žádný dospělý člověk nezažil demokracii, nezažil nikoho jiného než bratry Castrovy u moci. Obnova bude i v tomto smyslu velmi složitá. Objevují se odhady, kolik bude stát uvést zemi do elementárního stavu, a zejména španělsky mluvící média upozorňují na to, že to nebude ničím vykompenzováno.“
Ve Venezuele se nyní čeká, zda proběhnou demokratické volby, u Kuby bude rozhodující, aby se pod vlivem blokád a pozastavených dodávek surovin neuzavřela do izolace podobně jako Severní Korea nebo z humanitárních darů žijící Haiti.
„Do konce roku budeme vědět o Kubě i o Venezuele, jestli jejich režim přežije,“ uzavírá Pilip. „Pokud do té doby budou ve Venezuele svobodné volby, může tam nastat demokracie. Jinak se obávám, že bude pokračovat podivný mezistav jako teď. A o Kubě platí totéž.“
Může Trumpův zásah ve Venezuele ovlivnit mírová jednání na Ukrajině? Jak dlouho může trvat změna režimu? A jaké nároky kladou voliči a občané na své lídry? Poslechněte si záznam celého rozhovoru. Moderuje Barbora Tachecí.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
