Leona Šmelcová: „Tohle Kuba nemůže zvládnout,“ říká Trump a hodlá zvýšit cla

3. únor 2026

Dávám Kubě rok, maximálně dva. Nedávná vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa směrem ke komunistickému ostrovu v Karibiku lze parafrázovat dnes už klasickou filmovou hláškou. Krátce po americké intervenci ve Venezuele se z jeho administrativy začalo ozývat, že i na Kubě do konce roku dojde ke změně režimu. A v posledních dnech Trump ukázal, jak toho chce dosáhnout.

Čtěte také

Vydal exekutivní příkaz, v němž pohrozil všem zemím, které dodávají Kubě ropu – přímo i nepřímo – zavedením nových cel. Cíl je zřejmý: přerušit energetickou tepnu ostrova. Opatření míří především na Mexiko, které po Venezuele nečekaně převzalo roli hlavního dodavatele.

Kuba je na dovozu ropy existenčně závislá. Denně potřebuje přes 100 tisíc barelů, sama ale vytěží sotva 40 tisíc. Po více než čtvrtstoletí byla jejím zásadním donorem Venezuela.

Ta se však v posledních letech sama potácela na hraně krachu, a dodávky proto slábly – přesto zůstávaly pro přežití kubánské ekonomiky zásadní. Po lednovém vpádu amerických vojáků do Caracasu prezident Trump oznámil, že Venezuela už Kubě žádnou ropu dodávat nebude.

Kuba v krizi

Důležitým hráčem se tak stalo Mexiko, byť loni posílalo jen zhruba 12 tisíc barelů ropy denně. Letos zatím vypravilo jedinou zásilku o více než 80 tisících barelů. Mexické vedení nyní stojí před nepříjemnou volbou: Spojené státy jsou největším obchodním partnerem Mexika a další cla by bolela, zároveň však tamní prezidentka varuje, že bez pomoci hrozí Kubě humanitární katastrofa.

Čtěte také

Ta už se ostatně naplno rozvíjí. Země je už roky v recesi, ostrovu chybí pohonné hmoty, výpadky proudu v některých regionech trvají až 20 hodin denně. Všude jsou fronty na benzín i jídlo a ulice jsou plné nevyvezených odpadků.

Kubánská vláda přiznala, že průmyslová výroba loni dosáhla nejhorších výsledků za posledních 40 let. Zemědělství stagnuje, chybějí léky a zároveň se šíří horečka dengue, zika a další nemoci. Podle dat zveřejněných deníkem Financial Times má ostrov aktuálně zásoby sotva na 20 dní.

Může to zvládnout?

Prezident Miguel Díaz-Canel obvinil Spojené státy ze snahy kubánskou ekonomiku „uškrtit“ a označil americkou vládu za fašistickou a genocidní. Trump reagoval, že ostrov škrtit nechce, ale zároveň dodal, že „tohle Kuba nemůže zvládnout“.

Leona Šmelcová

A právě to je otázka. Kubánci už totiž něco podobného zažili. Po rozpadu Sovětského svazu Kuba také přišla o hlavního dodavatele ropy a během tří let se její HDP propadl o třetinu. Takzvané periodo especial dodnes symbolizují historky o hladomoru a extrémním strádání, kdy lidé živořili a doslova jedli kořínky i plasty. Přesto to zvládli a do devíti let narazili na venezuelskou černou žílu.

Jenže dnes je Kuba o dalších 30 let zaostalejší. Domy jsou chatrnější, lidé vyčerpanější. A navíc: svržení kubánského režimu je pro amerického prezidenta velkou symbolickou výzvou. Něco, o co se Američané marně pokoušejí už přes 60 let.

Autorka je publicistka

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu