Skončilo omezení jaderných zbraní a začala jaderná anarchie. Co bude dál?

Čtěte také

Jaderné nebezpečí. Jak využívala západní i východní propaganda strach z atomové bomby?

Je to poprvé od studené války, kdy obě jaderné supervelmoci neomezuje žádný oficiální režim. Proto je konec platnosti smlouvy START dalším krokem ze světa, který jim vnucoval určitá pravidla, k novému světu anarchie, kde rozhodují jen rozmary despotických vládců.

Na 178 zemí stále dodržuje dohodu, která zakazuje zkoušky jaderných a vodíkových bomb, a 191 států dodnes přinejmenším teoreticky respektuje Smlouvu o nešíření jaderných zbraní z roku 1970. K signatářům patří i pět velmocí s největším jaderným arzenálem.

V praxi však tyto dlouhodobé sliby nemají žádnou váhu. Donald Trump zvažuje obnovu jaderných testů, což by mělo za následek stejný krok Číny, Ruska a dalších zemí a znamenalo by to gól do vlastní branky.

Místo odzbrojení modernizace

Z Článku VI Smlouvy o nešíření jaderných zbraní se tak stal špatný vtip, pokračuje Kluth. Místo jednání o odzbrojení všech devět jaderných velmocí „modernizuje“ svůj arzenál.

Čtěte také

Odborníci na bezpečnost umělé inteligence předvídají apokalypsu. Vyhladí AI lidstvo?

Spojené státy podle odhadů vynaloží v příštích 30 letech na modernizaci jaderných hlavic, ponorek, bombardérů a válečných hlavic 1,7 bilionu dolarů. Čína se chce Americe a Rusku vyrovnat do deseti let a počet jaderných zbraní zvyšuje i Severní Korea.

Ještě horší je, že většina jaderných velmocí zároveň investuje do atomových zbraní, které lze použít ve vesmíru nebo namontovat na akustická torpéda. Stejně jako za studené války zařazují do svých plánů taktické atomové zbraně, které smlouva START neusměrňovala.

Jsou to bomby s menším účinkem použitelné na kratší vzdálenost, přinejmenším ve srovnání se strategickými jadernými zbraněmi se schopností zničit celá města. Teoretickým účelem taktických zbraní není totální zničení nepřítele jadernou katastrofou, ale vítězství v regionálních válkách.

85 sekund do katastrofy

Kdyby však jaderná velmoc čelila bombardování, nevěděla by, zda jde o útok strategickými nebo taktickými zbraněmi, a usoudila by, že musí odpálit vlastní zbraně, dokud může.

Čtěte také

Otestují USA jaderné zbraně? Expert: Pokud ano, bude to pod zemí, aby se svět dozvěděl co nejmíň

Nebezpečí je tak velké, že Věstník atomových vědců (Bulletin of the Atomic Scientists) nedávno resetoval své slavné Hodiny soudného dne na 85 sekund před půlnocí, tedy katastrofou. Je to nejblíž apokalypse od vzniku tohoto symbolu v roce 1947 a blíže než za karibské krize.

Někteří experti i část Trumpových stoupenců usoudili, že Spojené státy musí zrychlit budování jaderného arzenálu, aby přestály koordinovaný útok Ruska a Číny. Nebezpečí však netkví v prvním nečekaném útoku, ale ve spirále špatných rozhodnutí, která by vedla k nekontrolovatelné a možná i nezamýšlené eskalaci. I čistě obranná politika může paradoxně situaci spíše zhoršit, než zlepšit.

Katastrofu by mohl způsobit i Trumpův protiraketový štít Golden Dome. Protivník by mohl usoudit, že Amerika má pocit, že je nezranitelná, a mohl by se pokusit zničit vesmírné lapače a senzory jadernou explozí v kosmu. Ať už by reagoval jakkoli, Amerika ani svět by nebyly bezpečnější.

Návrat k jednání?

Trump postupuje chybně i v dalších směrech. Když uráží spojence v Evropě a Asii, zpochybňuje americký jaderný deštník a nutí je zvažovat vývoj vlastních jaderných zbraní. To by přimělo k témuž postoji i jejich regionální nepřátele. Více jaderných velmocí vždycky znamená větší riziko. Přesto Trump chápe situaci stejně dobře jako jeho předchůdci a označuje jaderné zbraně za největší existenční hrozbu pro svět.

Čtěte také

Bříza: Rusko nemá zájem o drahé jaderné závody, které by prohrálo. Veškerou sílu teď věnuje Ukrajině

Tuto hrozbu lze snížit pouze návratem k jednání, ideálně mezi Washingtonem, Moskvou a Pekingem. Vladimir Putin naznačil ochotu, ať už upřímně, či neupřímně. Si Ťin-pching dal najevo, že k takovému jednání připraven není, protože chce dosáhnout stejného počtu jaderných zbraní jako obě velmoci.

Právě to musí Trump změnit. Tvrdí, že dobře vychází s Putinem, a domnívá se, že mu naslouchá i Si Ťin-pching. Problém však je, že ho od této důležité otázky neustále odvádějí problémy, které si vytváří sám, například obchodní války nebo osud platformy TikTok, konstatuje komentátor agentury Bloomberg Andreas Kluth.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. Evropa se zbavuje závislosti na Spojených státech. Západní sankce na ruskou ropu a plyn fungují. Čečenský prezident umírá a Putin má dilema. Venezuela se mění k lepšímu. Taková jsou další témata pořadu, který připravila Gita Zbavitelová.