Tanky na elektřinu, rakety v Grónsku. Jak změny klimatu promění armády, popisuje vesmírný inženýr

„U Grónska je to takové hodně nasnadě a viditelné, led tam buď je, nebo není,“ nastiňuje expert zřejmé dopady měnícího se klimatu. 

Čtěte také

Někdo s kalkulačkou Trumpovi řekl, že obsadit Grónsko by už bylo drahé dobrodružství, soudí Jourová

Podotýká, že ledový ostrov o rozloze dvou milionů kilometrů čtverečních může být pro americkou administrativu důležitý z několika důvodů. Území je nalezištěm ropy, zemního plynu, ale i vzácných kovů a materiálů. Podle některých může mít význam i pro ovládání vesmíru. 

„Severnější polohy jsou velmi výhodné pro konkrétní oběžné dráhy, říká se jim polární oběžné dráhy. To není taková dráha, po které létá velká většina družic obíhajících zemi, ale je jinak natočená,“ vysvětluje vesmírný inženýr a vzápětí dodává, že podobné rakety už Američané mají. 

„Třeba sondážní rakety – létají po balistické křivce, a tím pádem mohou potenciálně vynášet družice i na oběžné dráhy tohoto polárního charakteru – mají Američané na Aljašce. Tuto schopnost si nemusí nutně osvojovat získáním grónského území,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus. 

Proměna armády 

Vlivem klimatické změny se může proměnit i obrana států, včetně materiálů, technologií nebo role armády, která má populaci chránit také před živelnými katastrofami. Které země budou změnou klimatu geograficky zasaženy nejvíce, je podle Lukačeviče složité odhadnut. Například tající sibiřský permafrost, který představuje téměř výlučně ruský problém, by území mohl pokrýt zcela neprostupnými močály. 

Čtěte také

Kopečný: Drony se zlepšují co tři měsíce. Ukrajinská armáda tak má proti Evropě náskok několik let

„Řada zemí si pomalu, ale jistě začíná přiznávat, že ozbrojené síly budou v katastrofách sehrávat větší roli. A že už to nejde dělat jenom tak, že by ‚zaskakovaly‘, když přijde nějaký průšvih, ale je to součástí jejich nové role,” poukazuje expert, který zastával roli NATO2030 Young Leader, byl tedy členem poradního sboru někdejšího tajemníka NATO Jense Stoltenberga. 

V armádách podle něj dochází také k pomalému, byť viditelnému odklonu od vozidel využívajících fosilní paliva. S elektrifikací částečně odpadají třeba logistické problémy s doplňováním paliva, které při velkých zahraničních misích vozí speciální konvoje. 

Čtěte také

Tanky Leopard samy o sobě válku Ukrajině nevyhrají. Jde o symbol, hodnotí novinář Vlach

Lukačevič si všímá i trendu autonomních dopravních prostředků v armádě. Ty nemusí být tak těžké jako vozy chránící posádku. Systémy zlehčuje i zlevňuje také používání nových materiálů, jak se ukazuje například ve válce na Ukrajině. 

„Při opotřebovací válce se ustupuje od používání velkých těžkých tanků, které jsou snadno zničitelné bezpilotním dronem, který stojí zlomek toho, co stojí vyrobit ten tank,“ popisuje expert. 

Český elektrický tank? 

Vlastní elektrické tanky dnes plánuje například Jižní Korea. České ministerstvo obrany pod vedením předchozí vlády publikovalo dokument, ve kterém podle Lukačeviče střízlivě hodnotí stávající stav armády a předkládá realizovatelná řešení i ve vztahu ke změně klimatu. Postoj současné vlády Andreje Babiše (ANO) je ale k oblasti obrany i životního prostředí rezervovanější, poukazuje:

„Bohužel tím, že se tyhle dvě oblasti velmi úzce dotýkají, tak to může vést k velké řadě nejrůznějších nedorozumění a zabrzdění tam, kde bychom naopak měli velmi přidat.“

Čtěte také

Autonomní vozy v Evropě? Města jsou tady noční můra i pro člověka, natož pro stroj, říká výzkumník

Kdy budou součástí české armády třeba právě elektrické tanky, si proto v tak turbulentní době netroufá odhadnout. Klíčovou výzvou ale podle něj nakonec nebude technika.

„Myslím si, že překvapivě největší výzvou nebude typ techniky, který máme volit, ale bude to věcí změny myšlení nad tou situací jako takovou,“ uzavírá Lukačevič.

„Jak pracovat s tím, že klimatická změna je nejen zdrojem, ale taky násobičem rizik. A že dopady mohou být často mnohem větší, než se nám v danou chvíli zdá na základě drobných postupných změn.“

Jakým bezpečnostním hrozbám může v budoucnu čelit Evropa? Jak se ke změně klimatu staví Severoatlantická aliance? A změní něco prohlášení ministra zahraničí Macinky (Motoristé), že klimatická krize skončila? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.