Robert Schuster: Rakouští Svobodní spustili vlastenecké rádio, jeho hudba ale moc vlastenecká není
Pravicoví rakouští Svobodní, kteří jsou podle průzkumů s odstupem nejsilnější stranou v zemi, vstoupili do roku 2026 nejen s tradičním novoročním setkáním, ale také s vlastní rozhlasovou stanicí. Jmenuje se Austria First, čili Rakousko na prvním místě. Název je reminiscencí na jednu z minulých politických kampaní. Tehdy, v roce 1993, strana vedená ještě pravicovým populistou Jörgem Haiderem, vysbírala přes 416 tisíc podpisů pod požadavkem na přísnější migrační politiku.
Bylo krátce po vypuknutí válek na území někdejší Jugoslávie a sousední Rakousko zažívalo svou první velkou uprchlickou vlnu po pádu železné opony.
Čtěte také
Migrace zůstává pro Svobodné klíčovým nástrojem pro mobilizaci příznivců a je příslibem výrazných volebních úspěchů. Z pohledu strany se ale její rostoucí síla nepromítá do adekvátního zastoupení ve veřejnoprávních sdělovacích prostředcích, kde jsou její názory – jak sama tvrdí – „hrubě zkreslovány“.
Proto začali Svobodní už před lety budovat soustavu vlastních médií. K šíření jejich obsahu přispívají sociální sítě a je třeba uznat, že v tomto ohledu je strana velmi úspěšná. Díky nejrůznějším platformám může oslovit více než dva miliony uživatelů, což v devítimilionovém Rakousku není úplně málo.
Boom alternativních médií
Čtěte také
Teď rozšířili Svobodní portfolio mediálních aktivit ještě o vlastní internetové rádio. Definují ho jako „vlasteneckou stanici pro skutečné rakouské vlastence“. Kdo by ale čekal, že tam bude znít především hudba v němčině a z rakouské produkce, musí být zklamaný. Na playlistu se zatím střídají výlučně anglickojazyčné skladby.
Ty skutečně rakouské ze segmentu takzvaného austropopu, čili od autorů jako jsou Wolfgang Ambros, Georg Danzer, Rainhard Fendrich nebo Falco, posluchači neuslyší.
Třeba ovšem dodat, že jde zpravidla také o umělce, kteří jdou přesně proti duchu toho, co Svobodní prosazují. Dá se dokonce předpokládat, že tito interpreti by se mohli snažit právní cestou dosáhnout, aby se jejich písně na zmíněné stanici vůbec nehrály.
Čtěte také
Proud hudby je několikrát denně přerušený zpravodajskými přehledy. Ty se sice tváří jako objektivní, reálně v nich ale vystupují pouze politici Svobodných. Takže stanice, která podle vlastních slov vysílá to, co ostatní zamlčují, ve skutečnosti zamlčuje to, co říkají ostatní.
Mediální aktivity, jaké rozjeli rakouští Svobodní, nejsou místním specifikem. Vlastní internetové rádio podle jejich vzoru údajně plánuje spustit i protimigrační Alternativa pro Německo. Dá se to brát jako důkaz širšího evropského, možná i světového trendu, kdy tzv. alternativní média zažívají velký boom.
Často se objevila po covidové pandemii. Současný chaos ve světě spojený s destrukcí starých jistot jim, kdo tvrdí, že hlásají čistou pravdu, zajišťuje velké publikum.
Asi to je vývoj, který se nedá úplně zastavit, neboť souvisí s celkovou atomizací společností. Je to ale zároveň i výzva pro zavedené mediální provozovatele, aby se svými formáty bojovaly o každého jednoho diváka, posluchače, čtenáře.
Autor je editorem deníku Právo
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
