Jiří Pehe: Je zákon o rozpočtové odpovědnosti jen politická deklarace?

Předchozí vláda Petra Fialy (ODS) se do tohoto schodku těsně vešla, i když současná vláda namítá, že to bylo s pomocí účetních triků. Schodek ve výši 310 miliard korun se ale za účetnické triky už ani neschovává a povolenou výši schodku prostě ignoruje.

Zákon bez sankcí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se to pokouší hájit argumenty, že pravidla rozpočtové odpovědnosti se vztahují jen na rozpočet připravený v řádném termínu, nikoliv na rozpočet připravený později—údajně kvůli tomu, že rozpočet bývalé vlády byl nepoužitelný.

Čtěte také

Na pozdější opravy rozpočtu se pravidla nevztahují, zní z ANO. „Udělali jsme chyby,“ uznává lidovec

V debatě, která se okolo překročení pravidel rozpočtové odpovědnosti rozpoutala, opakovaně zaznělo, že zákon o rozpočtové odpovědnosti je vlastně jen deklaratorní politická norma, která nestanoví žádné sankce. Současnou vládu lze prý za překročení zákonem stanovené výše schodku kritizovat, ale nelze ji trestat.

Nemalá část veřejnosti může být těmito argumenty zmatená. K čemu je zákon, který stanoví přípustnou výši schodku, ale nestanoví sankce za porušení rozpočtových pravidel?

Zákony deklaratorního typu

V České republice máme se zákony deklaratorního typu zkušenosti. V roce 1993 byl kupříkladu přijat zákon o zločinnosti komunistického režimu, který deklaroval, že komunistická ideologie byla zločinná, ale nestanovil žádné sankce pro politická uskupení, která se na komunistickou ideologii odvolávala, nebo dokonce velebila bývalý režim, který zákon označil za zločinný.

Čtěte také

Petr Holub: Proč vlastně chceme tak velký deficit?

Komunistická strana Čech a Moravy tak dál působila bez jakýchkoliv obtíží v české politice. Až do roku 2021 měla zastoupení v Poslanecké sněmovně. Druhá vláda Andreje Babiše (ANO), ustavená v roce 2018, se dokonce opírala o podporu komunistů.

Čeští zákonodárci také přijali několik zákonů, které stanoví že se někteří prezidenti zasloužili o stát. Dodnes ale nevíme, zda lidé, kteří kupříkladu ostře kritizují prezidenta Edvarda Beneše a tvrdí, že se o stát nezasloužil, protože ho dle nich pomohl dvakrát – v roce 1938 a v roce 1948 – zničit, porušují zákon.

Ústavní soud?

Zákon o rozpočtové odpovědnosti je mezi těmito zákony deklaratorního charakteru ale přeci jen určitou výjimkou. Jestliže jasně stanoví, jaký může být v daném roce rozpočtový schodek, a vláda přesto připraví rozpočet, který výši přípustného schodku ignoruje, neměla by se opozice nebo ústavní činitelé, kteří k tomu mají dle Ústavy právo, obrátit na Ústavní soud?

Čtěte také

Beneš byl slabý člověk, ale myslel si, že je Goliáš, uvažuje expremiér Pithart

Soud by mohl vyjasnit, do jaké míry je zákon o státním rozpočtu přijatý v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti legitimní. Je možné, že by rozhodl, že žádná právní sankce skutečně neexistuje.

Ale mohl by v krajním případě rozhodnout, že vládní většina musí upravit rozpočet tak, aby byl v souladu s pravidly, která stanoví zákon o rozpočtové odpovědnosti.

Beztrestné porušování zákona

Ministryně Schillerová nově oznámila, že vláda chce zákon o rozpočtové odpovědnosti upravit. Přípustný schodek by se vypočítával jiným způsobem a mohl by podle nových pravidel být zřejmě vyšší.

Jiří Pehe|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas

To je samozřejmě možné řešení. Takový zákon se ale jen těžko podaří schválit do doby, než bude schválen rozpočet otevřeně porušující existující zákon o rozpočtové odpovědnosti.

Veřejnost by si zasloužila nějaký autoritativní výklad toho, zda a proč lze některé zákony porušovat beztrestně, jakož i debatu o tom, k čemu takové zákony vlastně jsou.

Autor je politolog a publicista