Příkaz k opuštění Donbasu by destabilizoval Ukrajinu, soudí rusista Příhoda. I to je Putinovým cílem
Středobodem nedávno obnovených mírových rozhovorů mezi Ruskem a napadenou Ukrajinou v Abú Dhabí se stal Donbas. Moskva trvá na předání celého tohoto území, Kyjev postoupení strategické oblasti odmítá. Washington tvrdí, že došlo k významným pokrokům. „Neumím si představit, že by Volodymyr Zelenskyj vydal příkaz k opuštění Donbasu. Může to vést k destabilizaci země,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus rusista a historik Marek Příhoda z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Ovládnutí Donbasu je základní cíl ruské agrese vůči Ukrajině a má několik významů, připomíná. „První je racionálnější, jedná se o symbolický válečný cíl. Ten boj byl z ruské strany veden právě na obranu Donbasu. Propagandistické klišé, že chráníme donbaské obyvatelstvo, se ozývá i třeba ve vyjádřeních prostých Rusů,“ vysvětluje Marek Příhoda.
Čtěte také
„Zároveň by současné ukrajinské vedení muselo vydat příkaz ke stažení armády, která tam po několik let brání hranice a přináší velké oběti. Pokud bude Kyjev donucen k vydání tohoto příkazu, může to potenciálně vést k destabilizaci a frustraci uvnitř země,“ pokračuje ve výčtu. I toto může být podle něj ruským cílem.
Mimo symbolickou hodnotu má režim Vladimira Putina na Donbasu i materiální zájmy.
„Donbas představuje prostor pro další ekonomickou aktivitu – a to i v dnešní situaci při tom obrovském ničení. Je tam příležitost pro možné rozdělování federálních peněz na jeho obnovu. Je to příležitost pro Putinovo podnikatelské okolí k tomu, aby se na tom podílelo,“ doplňuje.
Čtěte také
Že by současná Ukrajinská garnitura opravdu vydala povel k opuštění Donbasu ve prospěch Ruska, zatím Příhoda považuje za zbožné přání ruského prezidenta. Zároveň si ale nemyslí, že by Moskvě v tuto chvíli skutečně šlo o dosažení dohody. Také si neumí představit, že by ukrajinský prezident vydal příkaz k opuštění zmíněného území.
„Jde spíš o to, jestli jednotlivé strany upřímně sledují ukončení války rozumným kompromisem, který by nebyl ponižující pro Ukrajinu. Nebo zda chtějí další pokračování tohoto představení s názvem mírová jednání bez konkrétního časového rámce. Myslím, že Putinovi tento nekonečný seriál vyhovuje,“ domnívá se rusista.
Tříštění kolektivního Západu
Kremlu jde nadále o územní zisky na Ukrajině, o uznání anexe Krymu a jeho pozemní propojení s pevninským Ruskem. „Zároveň – a to je pro mě mnohem více znepokojující – je tu snaha ocitnout se opět v roli dozorce nebo garanta správné historické cesty Ukrajiny,“ zdůrazňuje Příhoda.
Čtěte také
„Ruská teze je, že důsledkem protiústavního převratu se na Ukrajině dostaly k moci radikální síly, které z pohledu Ruska představují permanentní nebezpečí pro ruskojazyčné obyvatele uvnitř Ukrajiny a také nástroj nepřátelské politiky Západu vůči Rusku,“ popisuje.
Novinkou ovšem je, že nepřítelem už nejsou Spojené státy americké. „S návratem Donalda Trumpa do prezidentského úřadu se z tohoto Západu vyčleňují USA. Nejsou to už nepřátelské Spojené státy, ale Spojené státy, s nimiž lze jednat,“ nastiňuje Trumpovu roli v rovnováze konfliktu a připomíná:
„V roce 2025 vyšlo najevo, že Trumpovi lidé kontaktují ukrajinské politiky a povzbuzují je k tomu, aby se stali alternativou vůči Zelenskému, který jim nevyhovuje. Do vnitřních věcí už nezasahuje jen Putin, ale i Trump, kterému by vyhovoval někdo, kdo je ochoten k většímu kompromisu.“
Je Rusko Vladimira Putina připraveno vést válku proti Evropě? Jak se ke konfliktu staví ruské obyvatelstvo? Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
