Jan Vávra: Grónsko není po letošním davoském fóru už tak vzdálené

Čtěte také

Někdo s kalkulačkou Trumpovi řekl, že obsadit Grónsko by už bylo drahé dobrodružství, soudí Jourová

Ať již Trumpa přiměly změnit názor otřesy na burzách a propad dolaru, nebo zákulisní tlak vyděšených republikánů nebo varování expertů před důsledky ekonomické války s Evropou, evropským státníkům se vyplatilo, že se Trumpovi tentokrát postavili čelem. Evropa si krátce oddechla, ale svět po letošním davoském fóru už nebude jako dřív.

Ze zpráv o summitu v Bruselu vyplývá, že evropští státníci stále spoléhají na NATO jako základ bezpečnosti, ovšem poslední události ukazují, že Evropa by se měla smířit nejen s tím, že zůstane sama bez americké pomoci, ale že se možná bude muset bránit i proti Spojeným státům.

O tom, že se postoj Evropanů k USA zásadním způsobem mění, svědčí i změna politiky evropské krajní pravice. Západoevropští populisté se odvracejí od Donalda Trumpa, kterého kdysi tak otevřeně obdivovali. Podle serveru Politico jak vůdce francouzské krajní pravice Jordan Bardella, tak Nigel Farage, populistický vůdce strany Reform UK, odsoudili Trumpovy hrozby anexe Grónska i používání cel jako donucovacího nástroje proti zemím, kterým – jak oni doufají – budou sami brzy vládnout.

Čtěte také

Karel Barták: Evropa se pokouší vypadat jednotně vůči Trumpovi, ale není přesvědčivá

I Alternativa pro Německo, která se kdysi chlubila podporou Trumpovy administrativy, přehodnocuje podle Politica své postoje. Tim, jak se evropští populisté vymezují proti americkému imperialismu, se paradoxně přibližují postojům vládnoucího establishmentu, proti kterému jinak okatě brojí.

Taktika černého pasažéra selhává

Výjimku ovšem tvoří východoevropští populisté, což dokumentují názorové kotrmelce Andreje Babiše. Ten nejdříve odmítl potvrdit, že Česká republika stojí za Grónskem, a tvrdil, že Trumpovy argumenty jsou relevantní, po zkušenosti v Davosu ale otočil a prohlásil, že Grónsko je nedílnou součástí Dánska. Babiš vypadá zmatený z toho, že jeho vypočítavá taktika černého pasažéra selhává.

Podobně znejistěni jsou i Motoristé a SPD, kteří si mysleli, že jim podpora Trumpa pomůže. Babiš si podle všeho přál především fotku s Trumpem, teď se ale vlastní vinou ocitá na okraji dění. Podle jeho prezentace takzvaných „úspěchů“ v Davosu a na evropském summitu to vypadá, že se s ním – kromě polského premiéra Tuska a několika letmých setkání – nikdo z důležitých evropských politiků nebavil.

Čtěte také

Ondřej Konrád: Zdrženlivost nadbytečná i na místě

Potvrzují se tak limity jeho uvažování obchodníka, nikoli státníka. Jeho politika ovšem stahuje do bezvýznamnosti nás všechny.

Západoevropské veřejné mínění vnímá samozřejmě Trumpovu výhružnou rétoriku mnohem citlivěji než poněkud provinčně uvažující obyvatelé východní Evropy, kteří jsou přesvědčeni, že mají svých starostí dost a Grónsko že je daleko. Ve zlomových dobách – jako je ta naše – ale velice záleží na postoji a příkladu národních vůdců.

Jan Vávra|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Pokud náš premiér předvádí zápecnické myšlení, podle kterého nám doma za komínem nic nehrozí a evropské panstvo si má problémy, které si navařilo, vyřešit samo, není divu, že nemalá část veřejnosti agresivní politiku USA nevnímá jako ohrožení naší bezpečnosti. Nezbývá tedy než doufat, že i naši populisté budou své západoevropské kolegy následovat. Grónsko není tak daleko, jak to Babišovi při pohledu na jeho nový globus asi připadá.

Autor je publicista