Jan Fingerland: Něco se stalo aneb Izraelsko-libanonská předehra
I když to tak podle mediálního pokrytí nevypadalo, ve Washingtonu se odehrálo něco velmi důležitého. Na půdě ministerstva zahraničí se setkali velvyslanec Izraele a velvyslankyně Libanonu ve Spojených státech. Byl to první takto otevřený kontakt obou zemí po desítkách let.
Čtěte také
Libanon a Izrael spolu sousedí, ale oficiálně nemají žádné kontakty. Pro Libanonce je dokonce trestné být v kontaktu s Izraelci nebo izraelskými institucemi. Ve skutečnosti jsou v kontaktu až až, odehrává se válka mezi libanonským Hizballáhem a izraelskou armádou. Izraelci dokonce vstoupili na libanonské území, kde hodlají udržovat nárazníkové pásmo.
Oba státy mají jiný výchozí bod a jiné bezprostřední zájmy. Libanon chce co nejrychlejší příměří, Izrael chce dlouhodobé záruky před útoky ze strany Hizballáhu.
Izrael je vojensky silný stát, který může přenést konflikt na území souseda. Libanon nedokáže vzdorovat Izraeli, ale ani Hizballáhu – a mají v podstatě společný zájem Hizballáh pacifikovat. Na to zatím nestačili ani jeden.
Ledy se hnuly
Hizballáh je formálně ozbrojené hnutí libanonských šíitů, ale v posledním roce se více než kdy jindy projevila skutečnost, že jde především o prodlouženou ruku Íránu ve východním Středomoří, která se řídí zájmy íránského režimu, nikoli libanonské veřejnosti.
Současně se za poslední rok Izraeli podařilo výrazně oslabit jak Hizballáh, tak Írán. Nezávisle na tom také padl režim Bašára Asada v Sýrii. To vedlo ke zcela neobvyklé situaci, kdy se mnoho libanonských politiků a novinářů přestalo bát a začali otevřeně kritizovat skutečnost, že Hizballáh a Írán používají Libanon jako nástupní rampu pro útoky na Izrael.
Čtěte také
To vše se ještě silněji projevilo po americko-izraelském útoku na Írán z konce letošního února. Libanonská vláda varovala Hizballáh, aby se do války nezapojoval. Hizballáh toto varování neuposlechl, čímž vyvolal zmíněnou izraelskou reakci. Problém libanonské vlády je, že její armáda je i po posledních událostech slabší než Hizballáh.
Závislost na rozhodnutích Hizballáhu, ale i Íránu, zvýraznil nedávný incident, kdy libanonská vláda vyzvala operativce íránských Revolučních gard, aby opustili zemi, a nakonec i íránského velvyslance. Ten prostě prohlásil, že odjet nehodlá. Dokonce se spekulovalo o tom, že Hizballáh v případě potřeby provede v Libanonu převrat.
Zatímco válka proti Hizballáhu má v Izraeli velkou podporu veřejnosti, protože je vnímaná jako obrana před útoky, v samotném Libanonu je společnost rozštěpena. Skoro polovina lidí v průzkumu z přelomu roku prohlásila, že je připravena na mírovou dohodu s Izraelem.
Ohledně zbraní v rukou Hizballáhu chce jasná většina monopol státu v oblasti obrany, přičemž křesťané a sunnité jsou jasně pro, protože upřednostňují mír a rozvoj libanonské ekonomiky, šíité jsou rozštěpeni.
Teprve začátek
Šíitský předseda parlamentu, představitel strany Amal Nabíh Barrí, s Hizballáhem dlouho spolupracoval. Nedávno ale podpořil vládu a její pokyn Hizballáhu, aby ustala s vojenskými aktivitami, protože ani on už nechce, aby byl Libanon znovu vtažen do války.
Už v prosinci 2025 podle deníku Nidaa Al-Watan žádal po Íránu, aby respektoval libanonskou neutralitu v jakémkoli střetu mezi Íránem a Izraelem a aby – tehdy ještě žijící – ajatolláh Chameneí vydal fatvu, která by „povolovala“ Hizballáhu odevzdat přinejmenším část zbraní. Íránci tuto výzvu ignorovali a představitelé Hizballáhu pak prohlásili, že hodlají udržet palebnou sílu Hizballáhu za jakoukoli cenu. To mimo jiné znamená, že buď bude trvat válka s Izraelem, s dopady především na samotný Libanon, anebo situace povede k občanské válce v samotném Libanonu.
Setkání velvyslanců Izraele a Libanonu jsou přelomová, protože vláda Libanonu dala najevo ochotu postoupit dále, i když momentálně není schopna udělat více než toto gesto. Pro Izrael je důležité, že mohl před světem i Libanonci demonstrovat svou pozici, tedy že nepovažuje Libanon jako takový za svého nepřítele, a nemá jiné požadavky než zajištění své bezpečnosti před Hizballáhem.
Věc má ještě jednu zajímavou stránku, a to skutečnost, že setkání se uskutečnilo ve Washingtonu, za garance ministra Rubia na půdě jeho ministerstva, a zprostředkování amerického velvyslance v Libanonu, který je navíc sám libanonského původu. Prostředníka chtěla dělat Francie, tradiční libanonský patron, ale ukazuje se, že v tuto chvíli ztratila důvěru Izraelců, a zdá se, že i Libanonců.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
