Prezident Pavel má jiný život než já. Vážím si ho i proto, že jen nevyměnil legitimaci, ale novou dobu si odpracoval, říká kněz Halík
„Už jsem ani nečekal, že budu oceněn doma,“ říká katolický kněz, vysokoškolský pedagog a filozof Tomáš Halík. 28. října dostal od prezidenta republiky Petra Pavla Řád Tomáše Garrigue Masaryka první třídy.
„Skříň mám plnou různých mezinárodních ocenění od prezidentů Německa nebo Polska – a tady o tom dohromady nikdo nic neví, což je škoda. Ne kvůli mně, já jako věřící člověk vím, že hodnota člověka spočívá v úplně něčem jiném než ve vyznamenáních. Ale pro ten národ. Protože svá zahraniční ocenění chápu také jako ocenění našeho národa a kultury,“ dodává.
Čtěte také
„Je škoda, že lidé nanejvýš vědí, že nás reprezentují sportovci, ale že nás reprezentují lidé v oblasti intelektuální, duchovní, morální, tak o tom běžný občan neví vůbec nic. To je škoda – ne pro nás oceněné, ale pro společnost,“ dodává kněz v debatě Vertikály.
Zakladatel neziskové společnosti Naděje, expert na bezdomovectví a životy lidí na okraji Ilja Hradecký, je už pár dní také držitelem Řádu Tomáše Garrigue Masaryka druhé třídy. „Já své ocenění vnímám jako změnu proti letům předcházejícím, kdy se teď víc zviditelnila občanská společnost, resp. nevládní organizace. Dřív totiž byly pokládány za pijavice apod.“
Čtěte také
„Myslím, že toto ocenění přechází i na nestátní sociální služby, kterých je u nás už velice mnoho a rozhodně patří i k stovkám, možná tisícům lidí, kteří v Naději pracovali a pracují,“ dodává Hradecký s tím, že nejméně polovina jeho vyznamenání ale patří jeho manželce, se kterou organizaci zakládal.
Na co ale oba ocenění ještě před předáním vyznamenání ve Vladislavském sále mysleli?
„Popravdě, my jsme tam čekali pár hodin, protože prezident chtěl nejdřív s každým z nás osobně hovořit – a pak jsme si celý ten rituál nacvičovali,“ prozrazuje Halík.
„Bylo tak dost času přemýšlet – a šly mi hlavou i osobní věci: Kdyby to viděli rodiče, asi by měli radost, ale nedožili se toho. Zaujal mne i projev prezidenta, který řekl přesně to, co lidé mají v této době slyšet. A přemýšlel jsem i o něm.“
Čtěte také
„Přemýšlel jsem, jak jsou naše životy strašně rozdílné – já jsem vyrostl v rodině prozápadní, demokratické, Petr Pavel – a nikdo z nás si tohle nezvolil – vyrostl v rodině komunistické, od 13 let byl ve vojenském učilišti a start do života byl úplně jiný.“
„A já si strašně vážím, že ve chvíli, kdy přišla nová doba, tak neudělal to, co statisíce československých komunistů, kteří si jen vyměnil legitimaci, ale on si to odpracoval. On nasazoval svůj život pro druhé boji. Také byl od Václava Havla vyznamenán za hrdinství v boji a reprezentoval nás v NATO,“ vyjmenovává Halík.
„A když jsem Pavla viděl tam před sebou, říkal jsem si: ,Ano, to jsou úplně jiné životy, které se tady na tom pódiu setkávají‘,“ dodává kněz.
Celou debatu Vertikály najdete v audiu, ptá se Eva Hůlková.
Související
-
Zvrhlý Západ je fikce. Potratů, rozvodů i alkoholismu je v Rusku mnohem víc, míní kněz Halík
„Hlavním důvodem současné ruské agrese na Ukrajině je, že Rusko je v situaci hospodářské, morální i demografické krize,“ soudí duchovní Tomáš Halík.
-
Ondřej Vaculík: Proč Tomáš Halík nemůže být prezidentem
Tak jaký by měl být náš budoucí prezident? Rozhodně by to neměl být žádný minulý vrcholný politik a možná vůbec politik. To se nám neosvědčilo.
-
K lidem, kterým pomáháte, musíte mít vztah, říká Ilja Hradecký
Dlouhé roky se stará o lidi bez domova – lidi nemohoucí a bezbranné. I díky tomu dnes Ilja Hradecký dostane cenu Františka Kriegela za občanskou statečnost.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.