Rusko vyváží do Afriky i pravoslaví, posiluje hlavně v subsaharské Africe, tvrdí komentátor Dvořák
V letech 2022 až 2025 se rozšířila ruská pravoslavná církev do nejméně 34 zemí v Africe. Do té doby působila v subsaharské africe jedině v Jihoafrické republice. Dnes je v Africe registrováno na 350 pravoslavných farností a náboženských spolků podřízených Moskvě. „Rusové tím pádem nepřicházejí do Afriky jako novodobí kolonizátoři, ale jako nositelé jiné křesťanské kulturní tradice,“ upozorňuje ve Vertikále komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák.
Proč ruské pravoslaví vůbec usiluje o to, aby se rozšiřovalo v subsaharské Africe?
Má to poměrně prosté a přirozené vysvětlení. Do Afriky samozřejmě expanduje i ekonomicky vyspělý Západ a také vyspělá Čína, která dnes představuje druhou největší ekonomiku světa.
Čtěte také
Rusové nic takového nabídnout nemůžou. A pokud vím, v posledních letech nabízeli hlavně wagnerovce (členy Wagnerovy soukromé armády, která patřila zesnulému ruskému oligarchovi Jevgeniji Prigožinovi, pozn. red.), kteří dělali ozbrojenou gardu různým africkým režimům. Rusko se tedy snaží do Afriky vyvážet alespoň svou kulturu, jazyk a pravoslavnou duchovnost či jak tomu říkat.
Známe počty pravoslavných duchovních na černém kontinentu? Odkud se vůbec rekrutují?
Pravoslavných duchovních je tam asi 270. Velmi často se rekrutují z jiných pravoslavných církví, například z řecké. Do Afriky se je daří nalákat tím, že tam dostávají zpravidla mnohem lepší podmínky než v místě svého dosavadního působení.
Kdo se k pravoslavné církvi v Africe hlásí?
To je zajímavé. Na začátku jsme mluvili o pravoslavné církvi v Jihoafrické republice, kde žije značné procento takzvaných Afrikánců, dříve Búrů, tedy potomků evropských kolonistů z Holandska, Německa a dalších zemí. Jsou to zpravidla velmi konzervativní lidé vychovávaní v křesťanském duchu. A právě ti se často hlásí k pravoslaví, přestože je trochu jiné než ostatní křesťanské rity.
Čtěte také
Co od této expanze pravoslaví očekává ruská státní moc?
Řekl bych, že očekává hlavně jistou popularitu. Protože Rusové tím pádem nepřicházejí do Afriky jako novodobí kolonizátoři, ale jako nositelé jiné křesťanské kulturní tradice.
V Africe je samozřejmě daleko levnější zaplatit pravoslavné kněží a vybudovat jim svatostánky. Kromě toho se tam staví takzvané ruské domy, kde pravoslavní kněží velmi často působí. Takových tam jenom během války na Ukrajině, tedy za poslední čtyři roky, vyrostlo hned sedm.
Z toho vidíme, že je to snaha Ruska uchytit se nějak v Africe, když už mu prostředky nestačí na hospodářskou expanzi.
Poslechněte si i další novinky v první části Vertikály. Proč soud odložil volbu nového děkana Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy? Jak pomáhá Charita České republiky lidem z Ukrajiny? Jak se venezuelská biskupská konference dnes staví k americké vojenské akci a odvlečení prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženy?
Debata Vertikály se zaměří na půst. Je postní doba i dnes časem ztišení, návratu k podstatě a obdobím, kdy hledáme novou rovnováhu? Je půst jen odříkání, nebo i prostor pro proměnu vztahů, spotřeby a způsobu života? Debatují benediktinka Stanislava Francesca Šimuniová a kněz Petr Beneš. Moderuje Eva Hůlková.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
