Konec necudných jeptišek a Ježíšů na karnevalu. Brazílie má zákony proti kristofobii, říká expert

Co podle brazilských zákonodárců znamená pojem kristofobie a proč se stala teď předmětem legislativy?

Je to velmi zajímavý pojem. Má to znamenat urážení a znectění křesťanských symbolů, primárně osoby Ježíše Krista. Ale jsou to i další symboly, například kříž a církevní řády. Obecně je to vulgární nebo neuctivé zobrazování a nakládání s křesťanskou symbolikou.

Jaké konkrétní návrhy zákonů byly v souvislosti s kristofobií už v Brazílii přijaty a projednávány? 

Řada měst přijala zákony, které se týkají zavedení Dne boje proti kristofobii, kdy se má na tento údajný problém v brazilské společnosti upozorňovat. Zavádějí také poměrně vysoké pokuty v řádu až dvaceti či třiceti tisíc korun, což je v Brazílii mnohem citelnější pokuta než u nás.

Dopadá to na lidi nebo organizace, kteří by negativně nebo neuctivě nakládali s křesťanskými symboly. V prostředí karnevalu to míří třeba na někoho, kdo se převlékne za jeptišku a pak vykoná vulgární akt. Nebo se převlékne za Ježíše Krista, a pak udělá něco, co by Ježíš rozhodně nedělal. 

Kostým Ježíše Krista během karnevalu v Brazílii|foto:Leo Correa, ČTK/AP

Proč se stal centrem této legislativní debaty právě karneval?

Karneval je nejen v Brazílii obrovská party, která trvá několik dní a která je často spojená, řekněme, s explicitním veřejným vystupováním. Řada lidí je spoře oděná, města mnohdy rozdávají prezervativy, protože se odehrávají i sexuální aktivity. 

Je to zábava, která může mít i tento rozměr. A v konzervativních křesťanských kruzích panují obavy, aby taková pokleslá lidová zábava nevedla k neuctivému nakládání s křesťanským odkazem.

Útoky křesťanů na jiné církve

Jak rozsáhlý je v Brazílii problém s neúctou ke křesťanským symbolům?

Záleží, jak se na to díváme. V prostředí karnevalu nebo jiných lidových oslav, paradoxně často spojených s oslavou světců, samozřejmě dochází k tomu, že se lidé různým způsobem převlékají za papeže, za Ježíše Krista, za svaté. A někdy ve velmi explicitních scénách provokují a tak dále. 

Čtěte také

Trump změnil duši Ameriky. Věřící ho podporují, i když vědí, že nemá víru ani morálku, říká expert

Není to otázka jen Brazílie. Ale je otázka, jestli je to skutečně tak závažný společenský problém za situace, kdy jiná náboženská vyznání, primárně afrobrazilská, jsou cílem fyzických útoků. A to paradoxně často ze strany ultrakonzervativních křesťanských skupin, které považují tyto synkretiky za heretiky, ďáblovy služebníky a podobně.

Často dochází k fyzickým útokům na afro-brazilské kněze, bývají napadeni uprostřed náboženských rituálů. Dochází k ničení náboženských symbolů...

Jeden by řekl, že toto je závažnější problém, než že se někdo převlékne za jeptišku, ale ultrakonzervativci to vidí jinak.

Ultrakonzervativní protestanti 

Považují křesťanské církevní autority zákon proti kristofobii za potřebný?

V katolickém prostředí ten tlak není tak velký. Naopak to vychází spíše z prostředí radikálních protestantů a novoletničních církví.

Čtěte také

Tlak na propuštění politických vězňů a mediace, to může být role církve ve Venezuele, míní expert

To je poslední vlna letničních církví, které jsou velmi konzervativní a velmi netolerantní vůči ostatním náboženstvím včetně katolíků. Mají třeba i problém s katolickými světci a s úctou k nim. Ze strany katolických duchovních panuje ke kristofobii spíš liknavost a nezájem.

Jak řeší demokratické země konflikt mezi ochranou náboženských citů a ochranou svobody projevu?

Je to problém po staletí. Každá země se na to dívá trochu jinak. Tradice spíše ochraňuje náboženské cítění a je přítomná v řadě demokratických zemí, které mají zákony proti urážce náboženského sentimentu. To platí třeba i pro Německo, Rakousko, Polsko nebo skandinávské země. 

A pak jsou země jako Francie, kde jistá revoluční tradice protlačila jakoukoliv možnost urážet náboženský sentiment a absolutní svobodu projevu.

Poslechněte si celou Vertikálu. 

V druhé části uslyšíte debatu o tom, co mají společného sport a náboženství. Jaká je síla symbolů a sdílené identity? Diskutují sportovec a trenér Marian Jelínek a katolický farář a vytrvalostní běžec Pavel Semela.