Tlak na propuštění politických vězňů a mediace, to může být role církve ve Venezuele, míní expert

Jak Venezuelané reagují na americký zásah? Vítají to jako konec autoritářského režimu, anebo reagují výzvou k nezávislosti Venezuely a nenásilí? 

My vlastně víme jen to, jak na konec Madura reagují Venezuelané v zahraničí. Země má totiž jednu z největších uprchlických komunit na světě. V posledních deseti letech ze země uteklo do států Latinské Ameriky nebo do Spojených států asi osm milionů lidí. Tato komunita otevřeně slavila. 

Čtěte také

Venezuela získala naději. Ať už si o legalitě kroků USA myslíme, co chceme, tvrdí expert

To samé nelze říct o Venezuele jako takové. Alespoň v prvních dnech po zásahu totiž režim výrazně přitvrdil. A vlastně kdokoliv, v jehož mobilu bylo nalezeno, že oslavoval nebo schvaloval to, co se stalo, mohl být zadržen a zmlácen. Mohl mu být sebrán telefon. 

Víme, že milice režimu aktivně hledaly lidi, proto nikdo samozřejmě neslavil. Probíhaly drobné demonstrace na podporu režimu, které samozřejmě režim sám organizoval. Ale ve Venezuele panuje stále napětí.

Server Crux, který sleduje katolickou církev po celém světě, uvádí, že papežovo vyjádření bylo opatrnější, než mnozí předpovídali. Je takhle zdrženlivost snahou udržet si roli budoucího prostředníka v zemi, kde tělo režimu stále žije, přestože hlava, Maduro, byla odstraněna?

František Kalenda, publicista a spisovatel|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Myslím si, že ano. Katolická církev by mohla hrát tuto roli. Připomínám, že samozřejmě papež František se už o to pokoušel dřív. On byl podle některých vůči diktátorským režimům nejen v Latinské Americe, ale i třeba v Rusku o něco smířlivější a méně hlasitý, než je současný papež. 

Ale je jasné, že primárně půjde o to, aby se katolická církev snažila konflikt ve Venezuele mediovat a zabránila tomu, aby tam bylo příliš velké množství obětí. 

Oběti a vězni

Jak na americkou vojenskou akci reagovala venezuelská biskupská konference? 

Velmi mírně, krotce. Především zdůraznila, že se modlí za pokoj, stabilitu a bezpečí venezuelských občanů. A zároveň vyjádřila solidaritu s rodinami obětí, protože americký zásah se neobešel bez obětí. Bylo tam několik desítek mrtvých a zraněných. Některým lidem byla vymlácena okna leteckými útoky, jejich domovy se ocitly v sutinách a přišli o domovy. Venezuelská biskupská konference reagovala primárně na tohle.

Čtěte také

Sourozenci u moci a tankery na útěku. Venezuelský režim přežívá i bez Madura

Jaký je postoj ostatních církví?

Velmi podobný. Je to docela zajímavé proto, že venezuelský režim měl blízko k některým evangelikálním pastorům, kteří se sdružovali v různých skupinách na podporu Madura. Někteří ho dokonce nazývali Apoštol Venezuely. Byli to takoví prorežimní kolaboranti a ti teď mlčí. Další evangelická sdružení vydávají podobná prohlášení jako katolická církev.

Bratr Giovanni Luisio Mass z Řádu chudých rytířů Kristových ve Venezuele pro server Crux uvedl, že věřící se bojí oportunistických politiků, kteří situaci využijí k uchvácení moci. Jakou roli by teď měla církev hrát v dohledu nad trasparentností přechodného období?

Myslím, že jedna z klíčových rolí katolické církve by měla být v tom, aby neustále apelovala na propuštění politických vězňů. Ve čtvrtek došlo k propuštění několika z nich, ale stále zůstává je vězněno asi tisíc lidí. Byli tam velmi brutálně mučeni.

Mluví se o tom, že by mělo být zrušeno to hlavní mučicí centrum, které stojí přímo v samotném centru Caracasu. V tom může katolická církev sehrát velkou roli. A pak také může pomoci vyjednávat mezi režimem, opozicí a Spojenými státy.

Poslechněte si další témata první části Vertikály. Loni dorazil do Říma rekordní počet poutníků. A ve věku 97 let zemřel kněz a někdejší mluvčí České biskupské konference Miloslav Fiala.

Debata Vertikály se zaměří na restorativní justici. Přiblíží ji Lea Vaňkátová, koordinátorka restorativního programu Reset, a psycholožka Alena Slezáčková. Moderuje Karolina Antlová.