Údery v Íránu jako předzvěst Armagedonu? Religionista: Hnutí MAGA takové symboly používá, mobilizují
Někteří američtí vojáci si stěžují, že jejich velitelé používají při zdůvodňování konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem náboženskou rétoriku o biblických posledních časech a Armagedonu. Aktuální dění má prý být součástí Božího plánu a předzvěst návratu Ježíše Krista. „Existuje doslovná interpretace toho, že v izraelském údolí Megida dojde k finální bitvě mezi silami dobra a zla. Povinnost křesťana je zapojit se do těchto bojů,“ říká ve Vertikále religionista David Václavík.
Část amerických vojenských velitelů používá podle svědectví vojáků při zdůvodňování konfliktu s Íránem právě odkazy na biblické poslední časy. Jsou takové argumenty v americkém náboženském a armádním prostředí vůbec běžné? Kritici varují, že podobné výroky souvisí s vlivem křesťanského nacionalismu a také mohou narušovat princip oddělení církve a státu v armádě.
Minimálně v některých proudech amerického náboženského prostředí, zejména u radikálnějších křídel amerického evangelikalismu, to není nic neobvyklého ani nového.
Čtěte také
Co se ale týče armády, tam to trochu překvapivé je. Myslím, že to asi souvisí se změnou, k níž dochází v americké společnosti a která souvisí s přehodnocováním a reintrepretací toho, co vlastně znamená vztah státu a církve, oddělení církve od státu a podobně.
Do jaké míry může apokalyptická víra ovlivňovat politické nebo vojenské rozhodování? Anebo jde spíš o symbolickou rétoriku?
Jako religionista bych nepodceňoval symboly. Mohou mít velmi významný vliv na konkrétní akce.
Já toho nevím mnoho o americkém armádním prostředí, ale co se týče americké politiky, tak při nástupu a výrazném vlivu hnutí MAGA se tyto narativy a symboly s nimi spojené staly až téměř standardní součástí rétoriky části americké politické scény, která je dnes u moci. Část amerických voličů a podporovatelů současné administrativy Donalda Trumpa to může mobilizovat.
Čtěte také
Vrátím se ještě k Armagedonu a Knize zjevení. Tyto texty rezonují v různých křesťanských proudech. Jak tyto texty vykládají evangelikální nebo fundamentalistické skupiny ve Spojených státech amerických?
Záleží na konkrétním proudu. Často narazíme na interpretace poměrně doslovné, kdy se očekává, že v onom izraelském údolí Megida dojde k finální bitvě. Najdeme ale i více alegorické výklady.
Radikálnější výklady mají jedno společné. A tím je jistá povinnost křesťana zapojit se do těch střetů, které jsou vnímány jako reálné. Tedy že opravdu dojde k reálné konfrontaci, k reálnému válečnému střetu, v němž se setkají síly dobra a zla. A vyvrcholí to tím, že bude umožněn druhý příchod Krista.
To je velmi důležité. Protože pro celou řadu křesťanů ta válka není ničím menším než přípravou na druhý příchod Krista, který je ultimátní očekávanou událostí.
Bohem vyvolený národ Američanů
Co znamená pojem křesťanský nacionalismus? A jak silný je v současnosti ve Spojených státech?
V zásadě je to identitární hnutí, které zdůrazňuje, že být Američanem, když to řeknu zjednodušeně, znamená být křesťanem.
Čtěte také
Americký nacionalismus se poněkud liší od evropského koloniálního nacionalismu. Ten evropský koncept je hodně spojen s představou jakéhosi společného původu, je víc „biologický“.
Kdežto ve Spojených státech i s ohledem na to, jak tamní společnost vznikla, se asi nemohou odvolávat na společný původ. Byť tam čas od času vidíme tendence k rasismu a zdůrazňování toho, že ten „správný Američan“ je bílý Američan, tak mnohem častěji tam vidíme odkaz na soubor hodnot, které vytváří tu identitu.
U křesťanského nacionalismu je to tedy zdůrazňování křesťanství. A ještě toho křesťanství, které tyto skupiny považují za to pravé – což bývají většinou radikálnější proudy. Vidíme to spíše u protestantů a spíš u evangelikálních protestantů.
Čím se křesťanský nacionalismus liší od běžného vlastenectví nebo tradiční religiozity v americké společnosti?
Je hodně spojený až s mytickým narativem, který je v americké společnosti rozšířený. Je součástí jakéhosi posvátného pojetí amerických dějin. Totiž té představy, že Spojené státy byly založeny otci poutníky, náboženskými disidenty, kteří odešli z Evrop, která je často interpretovaná jako Egypt.
Čtěte také
To mimo jiné vidíme i v hnutí MAGA, vymezování se vůči Evropě jako něčemu, co je zkažené a v úpadku. Zatímco Spojené státy jsou vnímány jako jakási nová společnost tendující k tomu být tou dokonalou křesťanskou společností.
Americký křesťanský nacionalismus je spojený s tím, že oni sami sebe vnímají jako nový vyvolený národ. Objevují se tam symbolické figury jako představa Spojených států coby zářícího města na kopci, což je zase obrat převzatý z biblického textu. Je to symbolická paralela k nebeskému Jeruzalému.
Je tam představa, že tento národ je Bohem vyvolený, Bohem chráněný. A bude tak dlouho vyvolený a chráněný, dokud bude dodržovat Boží zákony a přikázání. Proto je to důraz na správné křesťanství, protože právě to je zárukou nejenom americké identity, ale i Božího vyvolení.
Jak potom mohou výroky o Armagedonu a posledních časech působit na vojáky jiných vyznání nebo náboženské víry, kteří slouží v jedné armádě?
To je velká otázka. Myslím si, že to může vytvářet jisté napětí. Ale je otázka, do jaké míry s tím pracují velitelé na nižších úrovních. Je jedna věc, když to prohlásí vysoký úředník, a něco jiného je, jak potom funguje ta konkrétní jednotka. Ale na to já odpověď nemám.
Hrozí Kubě politická a sociální krize? Podle části místních duchovních ano. Mezinárodní filmový festival o lidských právech Jeden svět je v plném proudu. I to jsou novinky, které v první části Vertikály rozebírá Naděžda Hávová.
Upravit geny, posílit tělo, zlepšit mozek – a to vše díky vědě. Tyto myšlenky se začaly objevovat už na začátku minulého století. Dnes je shrnuje termín transhumanismus. Ve svých úvahách o vylepšování člověka pomocí vědy sází v současnosti i na moderní biotechnologie. Řadí se k nim například metoda CRISPR. Kde ale končí léčba a začíná vylepšování člověka? Hosty debaty Vertikály jsou socioložka a antropoložka Eva Šlesingerová a molekulární biolog Michal Šmída. Moderuje Karolina Antlová.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka

