„Nikdo z nás by neopustil svou zemi, kdyby tam měl budoucnost.“ Balkán bojuje s odlivem mozků. A prohrává

6. prosinec 2021

Odchod vysoce vzdělaných lidí ze zemí bývalé Jugoslávie je obrovským problémem, který se každoročně zhoršuje. Země tak přicházejí nejen o mentální kapacity, ale také o finanční zdroje, které do vzdělání lidí investovaly. Každoročně ze států jako Kosovo, Bosna a Hercegovina, Srbsko nebo Chorvatsko odcházejí stovky vzdělaných mladých lidí do západní Evropy, do Ameriky a dalších rozvinutých států. Tento fenomén označují sociologové jako brain drain, odliv mozků. 

„Důvodů pro odchod je hodně. Velkou motivací jsou peníze. V zemích západního Balkánu lidé dostávají mnohem nižší plat, než by dostali třeba v Německu,“ říká novinář Nikola Đorđević.

Čtěte také

„Další důvod je politicko-sociálního rázu. Je tu obrovský problém korupce, svoboda slova, skomírající demokracie nebo třeba problémy životního prostředí. Bělehrad a Sarajevo mají každý rok v zimě nejhorší kvalitu vzduchu na světě. Když tohle všechno dáte dohromady, není divu, že ti, kteří mohou a kteří mají tu příležitost, prostě odejdou tam, kde mají vyšší životní standard, kde je stabilnější politická a společenská situace a kde je prostě čeká lepší a kvalitnější život,“ dodává Nikola Đorđević.

Nevylučuji, že se jednou vrátím. V Česku je ale větší šance nastoupit do práce v oboru hned po dokončení školy. V Bosně to tak není.
Sanina

Bosna a Hercegovina, Severní Makedonie, Srbsko a Chorvatsko se celosvětově řadí mezi země nejvíce postižené odlivem mozků. Podle průzkumu veřejného mínění Balkan Barometer jsou třemi hlavními příčinami tohoto fenoménu obrovská nezaměstnanost pohybující se mezi 30 a 40 procenty, slabá ekonomika a všudypřítomná korupce.

Čtěte také

Své o tom vědí také Sanina a Ivan z Bosny a Hercegoviny, kteří se přestěhovali do Prahy kvůli studiu a práci. „Málokdo z nás by svou zemi opustil, kdyby tam měl práci a kdyby ta životní úroveň byla vysoká,“ říká Sanina, studentka Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy.

„Nevylučuji, že se jednou do Bosny vrátím. V Česku je ale větší šance nastoupit do práce v oboru hned po dokončení školy. V Bosně to tak není – znám spoustu lidí, kteří vystudovali třeba lékařskou fakultu a několik let nemají práci,“ upozorňuje Sanina.

 „V Bosně najdeme lidi, kteří vystudovali třeba právnickou fakultu a pracují jako číšníci. Tady mám větší možnost najít si slušnou práci. To mě na Bosně mrzí – jednou někdo řekl, že Bosna je nejlepší země, ale nejhorší stát,“ svěřuje se Ivan, který po dostudování Karlovy univerzity začal pracovat na Velvyslanectví Bosny a Hercegoviny v Česku.

Komunity podle náboženství a národnosti

Ze zemí bývalé Jugoslávie odchází každoročně mnoho lidí do západní Evropy a dalších rozvinutých států. V zahraničí pak vytvářejí diasporu, která je silná hlavně v zemích, jako je Rakousko, Švédsko, nebo třeba Německo.

Čtěte také

V Česku se lidé z balkánských zemí také sdružují. V Praze třeba ve sdružení obyvatel bývalé Jugoslávie Lastavica.

„Je to místo, kde se setkávají lidé z prostoru celé bývalé Jugoslávie, a to bez ohledu na náboženství nebo národnost. Je to velký rozdíl oproti komunitám třeba v Rakousku nebo v Německu – tam je to rozděleno podle náboženství a etnicity. Tady jsme všichni pospolu, to je specialita diaspory žijící v České republice,“ říká Ivan.

Podle něj je to proto, že do Česka přicházeli z těchto zemí hlavně v devadesátých letech během války. Do západních zemí lidí z Jugoslávie proudili už dříve. „Je to podle mě plodná půda pro rozvoj nacionalismu. To v České republice naštěstí není,“ dodává.

Minus 15 procent obyvatel

„Když nevěříte, že vaše země se někam posunuje, zároveň nevidíte, že se vaše společnost vyvíjí, ale vy sami chcete svůj život změnit, tak asi neexistuje jiná možnost, než se z té země odstěhovat,“ říká Vladimir Đorđević z Masarykovy a Mendelovy univerzity v Brně.

Čtěte také

„Země na Balkáně mají problémy s korupcí, nepotismem, vládou práva. A tyhle nešvary se tam eliminují jen velice pomalu. Mladí lidé emigrují do západní a střední Evropy, protože takovou situaci nechtějí akceptovat,“ říká.

Vladimir Đorđević je sám příkladem fenoménu brain drain. Ze Srbska odešel zejména kvůli politické situaci. „Nebyl jsem spokojený s tím, jak funguje opozice. Ukázalo se, že je celkem neschopná. Nesouhlasil jsem s těmi společenskými hodnotami,“ vysvětluje.

„Pro Balkán to bude mít velmi závažné důsledky. Není to jen kvůli ekonomické budoucnosti, ale také té biologické. Před pár lety jsem četl studii ohledně Kosova. V ní bylo řečeno, že zhruba od roku 2007 do roku 2018 ztratilo Kosovo asi 15 procent obyvatelstva. To jsou právě ti vzdělaní a perspektivní lidé, kteří chtějí žít jinde, někde jinde platit daně a mít stabilní a lepší život,“ dodává Vladimir Đorđević.

Brain gain a důvody k návratu

Vracejí se ale lidé zpátky do zemí, jako je Bosna a Hercegovina? Anna Andrlová v zemi strávila rok a ve svém výzkumu se zabývala fenoménem brain gain, přeložit by se to dalo jako příliv mozků. V kvalitativním výzkumu zkoumala hlavně motivace vzdělaných lidí k tomu, aby se do Bosny vrátili.

Čtěte také

„Těch důvodů pro návrat je více – může se to týkat kariérního rozvoje, rodinného života nebo preference životního stylu. Moji respondenti většinou vysvětlovali svůj návrat kombinací těchto tří kategorií,“ říká Andrlová.

Mluvila s více než třicítkou vysoce vzdělaných lidí, kteří se rozhodli žít opět ve své rodné zemi, a to i přesto, že to pro ně znamená horší finanční ohodnocení než v rozvinutějších zemích.

„Moji respondenti často neplánovali svůj život dále než třeba jen na jednotky let. Většina z nich si zvykla, že nemá cenu nic plánovat, protože mají zkušenost z války, kdy se veškeré jejich plány zhroutily během jediného dne. Proto vlastně ani oni neví, jak dlouho budou chtít v Bosně zůstat,“ vysvětluje Anna Andrlová.

Pro současnou vládu není výhodné, aby se do země vraceli lidé, kteří mají zkušenosti ze zahraničí. Je to vlastně nebezpečné.
Anna Andrlová

Podle ní návrat vysoce vzdělaných lidí podporují hlavně různé nevládní a neziskové organizace nebo soukromé firmy. Vláda v Bosně a Hercegovině nikoliv.

„Pro současnou vládní garnituru není výhodné, aby se do země vraceli lidé, kteří mají zkušenosti ze zahraničí. Je to pro vládu vlastně nebezpečné. Ti lidé mají vzdělání ze západní Evropy a na situaci v zemi nahlíží zahraničním hlediskem,“ dodává Anna Andrlová.

Poslechněte si celou Evropu Plus, kterou připravila Magdaléna Fajtová.

Spustit audio