Nigérii chybí ropa za 17 miliard dolarů

Těžba ropy v Rusku

Nigerijský prezident nedávno prohlásil, že ze země bylo ukradeno “neuvěřitelné množství” ropy. Nyní začíná být jasnější, kolik by to mělo být, píše server Quartz.com.

Jeden z členů tamní sněmovny reprezentantů se nechal slyšet, že z Nigérie se mezi roky 2011 až 2014 bez patřičného proclení vyvedlo v ropě a kapalném plynu 17 miliard dolarů. Jde o zatím poslední obvinění, které se v korupčních skandálech multimiliardového nigerisjkého ropného byznysu objevilo, upozorňuje Quartz.

Země je přitom na ropě závislá, v Africe dlouhodobě platí za jejího největšího producenta, ropa a její deriváty tvoří 90 % nigerijského vývozu a příjmy z něj tvoří většinu státního rozpočtu, dodává server.

Závislost na ropném průmyslu ovšem nyní Nigérii těžce stíhá, stejně jako další země, které na této surovině vybudovaly své ekonomiky. Klesající cena komodity táhne dolů celou zemi. Situace je v Nigérii o to horší, že těžbu ropy v deltě řeky Niger začali v průběhu letošního roku sabotovat ozbrojení povstalci, popisuje Quartz.com.

Pokles o více než čtvrtinu

Výsledkem toho všeho je, že těžba ropy v Nigérii klesla z více než dvou milionů barelů denně na zhruba milion a půl a země se ve druhém čtvrtletí tohoto roku dostala do recese. Do boje proti tomu vytáhl nigerijský prezident Mohamed Buhari, který se prohlásil za bojovníka proti korupci. Ropný průmysl své země označil za totálně pokřivený a rozhodl se ho napravit, pokračuje server.

Nigerijská vláda je podle zdrojů Quartzu přesvědčená, že na zmizení ropy mají svůj podíl i nadnárodní ropné společnosti. Na některé z nich, jako například na americký Chevron nebo italskou Eni, už podala mezinárodní žaloby, ve kterých je viní z toho, že Nigérii připravily o skoro 13 miliard dolarů při vývozu neproclené ropy.

Jak by ale mohla zahraniční společnost ze země vyvézt ropu za miliardy dolarů a neproclít ji, ptá se Quartz. A rovnou si i odpovídá - podle analytiků je důvody třeba hledat v “unikátních nedostatcích nigerijské ropné infrastruktury.”

Co to znamená? Nigérie neměří svou ropnou produkci podle toho, kolik se vytěží z jednotlivých vrtů, ale podle toho, kolik ropy projde tamními exportními terminály, cituje Quartz Dolapa Oniho (onyho) z výzkumné organizace Ecobank. Takový přístup je jednoduše manipulovatelný a umožňuje nejrůznější podvody, dodává k tomu server.

Měřidla by byla transparentním důkazem o množství a pohybu ropy

Pokud by na vrtech a ropovodech byla povinně nainstalovaná měřidla, situace by byla mnohem jednoduší, říká znovu Oni, úřady by měly přehled o tom, kolik ropy země vlastně vyprodukuje a co se s ní děje.

“Je to místo, kde je korupce největší,” podotýká k tomu ještě Oni, “jakmile by se všechno měřilo, prostor pro podvody by se podstatně zmenšil.” Ropné společnosti ale volání po instalaci měřidel odmítají s tím, že jejich zavedení by bylo příliš drahé, řekl Quartzu Dauda Garuba z nigerijského úřadu pro dohled nad přírodními zdroji. “Naše vláda se do toho ale ještě nevložila,” podotýká úředník s nadějí.

Ovšem, je otázka, zda by intervence vlády něco znamenala. Jak Quartz vysvětluje, v nigerijském parlamentu už několik let čeká na projednání reforma ropného zákona, která by umožnila větší dohled nad činností ropných společností, přes neutuchající skandály se s ní ale nic neděje.

Podávání žalob by mohlo vyřešit jeden z aktuálních problémů nigerijské vlády - nedostatek hotovosti, konstatuje Quartz s tím, že vláda zoufale potřebuje příjem a plánuje si půjčit peníze například od Světové banky a Africké rozvojové banky, aby mohla vůbec zafinancovat svůj rozpočet.