Není a nechce být uměním. Příběh červené knihovny
Knižní pulty současnosti zaplavují tituly různých žánrů a každý čtenář a čtenářka si může vybrat z pestré nabídky domácích i zahraničních autorů či autorek. Podle aktuálních průzkumů můžeme odhadnout, který žánr u čtenářského publika je oblíbený, což v první republice nebylo možné.
Přesto bylo tehdy zřejmé, že knihy z edice Červené knihovny zaplavovaly trh a u dívek a žen byly nadmíru oblíbené. Nejen u nich!
Červená knihovna (Rodina, 1928–1937/1938)
Modrá knihovna (Novina, 1929/1930–1939)
Románová knihovna (J. L. Švíkal, 1930–1932)
Využil popularitu tohoto žánru i mediální trh první republiky? Proč ženy vyhledávaly tento žánr? A oslovují i dnes moderní, emancipované ženy?
Zlatý věk pro Červenou knihovnu
Zlatým věkem Červené knihovny můžeme označovat 20. a 30. léta první republiky, kdy vznikaly edice a romány na pokračování v časopisech (Hvězda československých paní a dívek, Pražanka aj.). Sílu příběhů Červené knihovny využily film, mediální a hudební vydavatelství.
Výběr oblíbených autorů Červené knihovny první republiky:
Vlasta Javořická (Čisté srdce)
Jožka Jabůrková (Dítě lásky)
Václav Neubauer (Sextánka)
Maryna Radoměrská (Světlo jeho očí)
Popelka Biliánová (Všem ke štěstí 1901)
Červená knihovna je součástí populární literatury, i když je považována za brak. Díla této literatury mají sice nízkou nebo téměř žádnou uměleckou hodnotu, přesto se prodávají a jsou komerčně úspěšné. Tzv. oddechová literatura s jednoduchými schematickými vzorci, jazykem a žánrovými stereotypy a předem danými charaktery odvádí čtenářky či čtenáře do jiných světů, než je jejich realita.
Čtěte také
Jedním z průvodců pořadem Dagmar Mocná se ve své kulturně literárně-historické studii Červená knihovna zmiňuje o tom, že příběh musí být zajímavý a koncipovaný tak, aby co nejvíce překvapil, ale neodchýlil se od konvenčních schémat. Na žánr můžeme pohlížet z mnoha pohledů. O jeden z nich se pokusila i socioložka Tereza Jiroutová Kynčlová a v dokumentu promluví i mediální historik Pavel Suk.
Fenomén Červené knihovny přežil do 21. století, ale název byl nahrazen pojmy jako román pro ženy, zamilovaná literatura či četba pro ženy.
Autoři románů pro ženy – současnost:
Simona Monyová (Otcomilky 2005)
Bára Nesvadbová (Bestiář 1999)
Irena Obermannová (Deník šílené manželky 1998)
Lenka Lanczová (Tajná láska 2010)
Michal Viewegh (Román pro ženy 2001)
Související
-
Lidožravé kněžky, erotika a nezbytný happy end. Braková...
Sentimentální, barvotisková, kýčovitá. Tak se dá charakterizovat literatura napsaná čistě pro zábavu. Je ale výsadou současnosti? Braková literatura se psala a četl...
-
Co přinesl Vítězný únor ženám? O rovnoprávnosti se jen mluvilo
Ženy v komunistickém Československu nemohly svobodně volit, ani se vyjadřovat, přesto měly alespoň zpočátku některá práva, která jim na Západě mohli závidět.
-
Co ve škole poslouchaly děti ve 30. letech?
Školský rozhlas – jak se v době první republiky nazývalo vysílání pro školy – zahájil svou činnost v roce 1931.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
