Není a nechce být uměním. Příběh červené knihovny

24. prosinec 2022

Téma Plus

Největší audioportál na českém internetu

Časopis Hvězda československých paní a dívek | Foto: Fotobanka Profimedia

54:00

Knižní pulty současnosti zaplavují tituly různých žánrů a každý čtenář a čtenářka si může vybrat z pestré nabídky domácích i zahraničních autorů či autorek. Podle aktuálních průzkumů můžeme odhadnout, který žánr u čtenářského publika je oblíbený, což v první republice nebylo možné.

Přesto bylo tehdy zřejmé, že knihy z edice Červené knihovny zaplavovaly trh a u dívek a žen byly nadmíru oblíbené. Nejen u nich!

Červená knihovna (Rodina, 1928–1937/1938)

Modrá knihovna (Novina, 1929/1930–1939)

Románová knihovna (J. L. Švíkal, 1930–1932)

Využil popularitu tohoto žánru i mediální trh první republiky? Proč ženy vyhledávaly tento žánr? A oslovují i dnes moderní, emancipované ženy?

Zlatý věk pro Červenou knihovnu

Zlatým věkem Červené knihovny můžeme označovat 20. a 30. léta první republiky, kdy vznikaly edice a romány na pokračování v časopisech (Hvězda československých paní a dívek, Pražanka aj.). Sílu příběhů Červené knihovny využily film, mediální a hudební vydavatelství.

Výběr oblíbených autorů Červené knihovny první republiky:

Vlasta Javořická (Čisté srdce)

Jožka Jabůrková (Dítě lásky)

Václav Neubauer (Sextánka)

Maryna Radoměrská (Světlo jeho očí)

Popelka Biliánová (Všem ke štěstí 1901)

Červená knihovna je součástí populární literatury, i když je považována za brak. Díla této literatury mají sice nízkou nebo téměř žádnou uměleckou hodnotu, přesto se prodávají a jsou komerčně úspěšné. Tzv. oddechová literatura s jednoduchými schematickými vzorci, jazykem a žánrovými stereotypy a předem danými charaktery odvádí čtenářky či čtenáře do jiných světů, než je jejich realita.

Čtěte také

Vít Vencl: Chvilka štěstí. Rozhlasová hra živě

Jedním z průvodců pořadem Dagmar Mocná se ve své kulturně literárně-historické studii Červená knihovna zmiňuje o tom, že příběh musí být zajímavý a koncipovaný tak, aby co nejvíce překvapil, ale neodchýlil se od konvenčních schémat. Na žánr můžeme pohlížet z mnoha pohledů. O jeden z nich se pokusila i socioložka Tereza Jiroutová Kynčlová a v dokumentu promluví i mediální historik Pavel Suk.

Fenomén Červené knihovny přežil do 21. století, ale název byl nahrazen pojmy jako román pro ženy, zamilovaná literatura či četba pro ženy.

Autoři románů pro ženy – současnost:

Simona Monyová (Otcomilky 2005)

Bára Nesvadbová (Bestiář 1999)

Irena Obermannová (Deník šílené manželky 1998)

Lenka Lanczová (Tajná láska 2010)

Michal Viewegh (Román pro ženy 2001)

autor: Lenka Kopecká