Německá debata o migraci přitvrzuje. Zastavit žadatele o azyl ale není možné, hodnotí expert Eberle

27. srpen 2024

Vražda tří lidí v německém Solingenu, kterou spáchal Syřan hlásící se k Islámskému státu, vyostřila už tak intenzivní debatu o migraci a bezpečnosti v ulicích. „Migrace je v Německu vnímána primárně jako bezpečnostní otázka a ze všech průzkumů veřejného mínění vychází, že jde o hlavní téma pro rozhodování voličů v nadcházejících volbách,“ říká pro Český rozhlas Plus Jakub Eberle z Ústavu mezinárodních vztahů a Vysoké školy ekonomické.

„Když se řeší migrace, bezpečnost, obecně národně orientovaná témata, tak posilují ti, kteří zastávají tu nejsilnější pozici,“ dodává s tím, že AfD má nakročeno k vítězství v zemských volbách v Durynsku a jen o málo slabší výsledek očekává v Sasku a Braniborsku.

Omezení migrace slibuje i Aliance Sahry Wagenknechtové, která mixuje pravicovou politiku v otázkách migrace s levicovými ekonomickými recepty.

Čtěte také

Kancléř Olaf Scholz z SPD slibuje urychlení deportací, kterých od loňska přibylo o třetinu. Podle experta se to ale celkově týká jen zlomku osob, u nichž bylo rozhodnuto o tom, že v Německu nemají nárok zůstat. Otázkou ovšem je, kam by měli být deportováni.

„Onen Syřan měl být deportován do Bulharska, kde měla být posuzována jeho žádost o azyl. Deportace probíhají v rámci Evropské unie a do států severní Afriky, s nimiž existují dohody. To ale není případ Afghánistánu nebo Sýrie. Takže je problém, jak to fyzicky udělat,“ podotýká.

Po červnovém útoku v Mannheimu začala spolková vláda připravovat zpřísnění zbraňové legislativy ve vztahu k nožům, například omezením maximální délky nožů, které se smí nosit na veřejnosti. V centrech měst mají dále vzniknout zóny se zákazem nošení zbraní a dojít má také k posílení namátkových kontrol.

Eberle poznamenává, že německá policie má v tomto směru omezené možnosti, ať už kvůli federálnímu uspořádání země a existenci celostátních a zemských složek, nebo historické zkušenosti, kvůli níž je veřejnost ostražitá vůči náznakům policejního státu.

Sliby versus realita

Opozice vládě vyčítá, že nedělá dost. Podle lídra CDU/CSU Friedricha Merze je třeba zcela znemožnit příchod žadatelů o azyl ze Sýrie a Afghánistánu.

„To není v souladu s německou ústavou ani s mezinárodním právem, spíš jde o symboliku v rámci předvolebního boje. Ukazuje to ale, že se celá debata posouvá a tvrdší tón vůči migraci dominuje,“ uvádí Eberle.

Čtěte také

Loni bylo v Německu podáno na 350 tisíc žádostí o azyl, což je zhruba polovina oproti číslům z let 2015 až 2016. Do statistik se ovšem nezapočítávají Ukrajinci, kterých je v zemi už přes milion, tedy více než například v Polsku.

Počet obyvatel díky migraci roste a nyní dosahuje 84 milionů obyvatel. Eberle poukazuje na nedávnou zprávu OECD, která Německo chválí za to, že se mu ve srovnání s jinými státy daří učit nově příchozí německy a zapojit je do vzdělávání i na pracovní trh, stále ovšem jde o miliony lidí jen za posledních 10 let.

Politické násilí je v Německu nejčastěji motivováno krajně pravicovou ideologií, tváří v tvář jednotkám teroristických útokům islamistů ale voliči po politicích žádají zajištění bezpečí.

„Problém je, pokud se rozevírají nůžky mezi tím, co politici slibují – všechny odsuneme a zavřeme hranice – a tím, že se to pak neděje,“ dodává. Výhodou stále populárnější AfD podle něj je, že své jednoduché recepty nemusí prosazovat.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Jan Bumba , ert

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.