Nekriminální pedofilové a vnímání pedofilie

Belgického násilníka a vraha dětí Marca Dutrouxe, kterému nedávno soud nepovolil domácí vězení? Katolického kněze, kterak obcuje s mladistvými ministranty? Ačkoli naprostá většina pedofilů dětem ubližovat nechce a ani neubližuje, pojem pedofil je v médiích až na světlé výjimky užíván v souvislosti s pohlavním zneužíváním a násilím. A tato praxe vlastně odráží, ale i napomáhá zkreslenému mínění nejširší veřejnosti. Pedofilů se bojíme, ukazujeme na ně prstem (aniž bychom je znali) a předem od nich očekáváme, že naše děti chtějí zneužít. Jistě, opatrnost je na místě, ale právě v prospěch ochrany dětí by možná stálo za to se nad touto úchylkou zamýšlet a uvažovat o vhodné prevenci.

Magistr Karel Žák pedagogické fakulty MUNI, zdejší absolvent, který v rámci diplomové práce – nazvané Život a pocity nekriminálních pedofilů - přesvědčil 36 českých a slovenských mladých pedofilů ke spolupráci na průzkumu. Z podrobného dotazníku o 140 otázkách i kvalitativní kazuistiky vzešlo několik zajímavých údajů.

Přednášel už na několika odborných sexuologických konferencích po celé republikce a zde na své domácí katedře vystupuje počtvrté. O pedofilii se zajímá od chvíle, kdy se mu svěřil kamarád, že touto úchylkou trpí. Spolu s Karlem Žákem přichází také Jiří Fx100d, mladý muž, který je coby pedofil vzácnou výjimkou, neb je ochoten vystoupit veřejně, byť pod přezdívkou a v našem vysílání pod podmínkou zkresleného hlasu.

Nejméně 90 % případů pohlavního zneužívání dětí mají na svědomí heterosexuálové.

Výskyt v populaci není znám, odhady se pohybují od desetiny jednoho až po dvě procenta. Ale existují průzkumy, podle kterých až každý čtvrtý muž přiznal nějakou sexuální přitažlivost k dětem.

Jak a kdy vzniká pedofilie není jasné, teorií je více, ale velmi pravděpodobně jde o vrozenou dispozici, kterou si tito lidé nevybrali. Kdy pedofil zjišťuje, že je pedofil? Většinou již od počátku puberty (13_15 let) dotyčný začíná mít pocit, že je možná něco jinak. Je to i případ mladíka, který si říká Tomáš.

Co může mladý pedofil dělat? Začne hledat informace. Před několika lety nebyly žádné, dnes už díky internetu a třeba komunitnímu webu pedofile-info.cz částečně dostupné jsou.
Může se svěřit, ale má strach. Může navštívit odborníka (ale bojí se, že hned bude někde evidovaný, že se to někdo dozví). V rámci průzkumu Karla Žáka 11 % pedofilů sexuologa navštěvuje, 25 % tak činilo někdy v minulosti, ale většina, tedy 64 % nikdy u sexuologa nebyla! Pedofilii sice nelze žádnými léčebnými postupy změnit nebo zcela eliminovat, nicméně léčit by se měli ti, kteří s touto vlastností mají problém, nevědí si rady se sebepřijetím, sebeovládním, a pochopitelně – léčeni jsou ti, kdo spáchají nějaký delikt. Jenže to už je pozdě. Podle Karla Žáka by se mělo s pedofily pracovat preventivně.

O pedofilii se obecně šíří především zkreslené informace. Na vině jsou média, ale i děti ve školách se učí tak leda maximálně, že pedofilové ubližují, a podle Karla Žáka by měly být informovány jinak. Když totiž pedofil od dětství tuto definici slyší, je pro něj v pozdějším věku takřka nemožné přiznat si svou úchylku a přijmout sám sebe. 97 % účastníků průzkumu by uvítalo více informací v předmětu sexuální výchova.

Ze 36 respondentů průzkumu Karla Žáka celkem šest mělo někdy nějaký sexuální kontakt s osobou pod 15 let. Průměrný věk deliktu – 18 let. Ve třech případech šlo o masturbaci a ve třech o orální sex. Tři odsouzení, tři neodhalení. Bohužel 22 % respondentů si myslí, že ze strany dítěte dobrovolný a odsouhlasený sexuální kontakt NEMUŽE dítěti ublížit. Svého času si to myslel i Jiří Fx100d.